Prague Imperial Hotel

| Rubrika: Oborové | 949 zobrazení

Koncem 19. století byl dům v majetku známého cestovatele a spisovatele Vojtěcha Náprstka. Parcelu vlastnil také Václav Havel, pro kterého tu v roce 1901 projektovali nový dům.

Výjimečná podoba hotelu, ve své době nejmodernějšího v Praze, vznikla v roce 1914 díky spojení investora J. Koláře, který k jeho stavbě přistoupil poté, co prodal hotel Paříž na Novém Městě a Emila Sommerschuha, ředitele knížecí Lichtenštejnské továrny na keramické zboží v Rakovníku (později RAKO). Zápis z roku 1913 vypovídá o tom, že se tito dva spoluautoři velkolepé myšlenky dohodli o vytvoření hotelu s výzdobou z materiálů trvalých s tím, že chtějí: „předat budoucím generacím dílo nepodléhající změnám času a ve stálých barvách". Na základě této myšlenky vznikla „výkladní skříň" celého hotelu, kavárna v přízemí s originální keramickou výzdobou. Nárožní čtyřpatrový dům se dvěma suterény, který v letech 1913 až 1914 vystavěl architekt Jaroslav Benedikt, patří k ceněným stavbám stylu geometrické moderny, pozdně secesní s kubistickými prvky. Keramickou výzdobu provedla podle návrhů profesora dekorativního umění Jana Beneše a jeho syna (žáka J. Plečnika) v roce 1913 a 1914 rakovnická šamotka v čele s E. Sommerschuhem, jejíž signaturu najdeme na jednom z centrálních reliéfů a řadě dalších míst. Plastiky jsou od sochaře Josefa Drahoňovského a jsou jimi, kromě kavárny, vyzdobeny i další prostory. Celá výzdoba tvořená, mimo jiné, z mozaiky na stropě a z reliéfních ornamentů na sloupech navozuje atmosféru Středomoří a Orientu, která dýchá i z rozměrných reliéfů umístěných ve vstupním vestibulu, jejichž hlavním motivem jsou figury lvů inspirované uměním Egypta a oblasti Středního a Blízkého východu. Za zakázku účtovala rakovnická keramička majiteli hotelu celkem 70 000 Kč, tedy částku v této době úctyhodnou.Kavárna se ještě za druhé světové války pyšnila čilým ruchem ve dnech, kdy zde hrával dívčí orchestr Karen Ostré v národních krojích. Až když kavárnu začali navštěvovat i němečtí vojáci, ztratila pro Pražany svůj půvab. Historii slavného hotelu Imperial ukončil až „vítězný" únor v roce 1948, kdy byl hotel znárodněn a předán Revolučnímu odborovému hnutí (ROH). V roce 1979 byl hotel vyhlášen kulturní památkou. Jako Dům rekreace ROH sloužil až do roku 1986, kdy jeho provoz ukončily technické důvody. Po roce 1989 kvůli nevyjasněným vlastnickým vztahům objekt chátral, byť v něm od roku 2000 fungoval hostel a kavárna. Právě dokončená rekonstrukce začala v listopadu 2005 a skončila v srpnu 2007. V současné době budova patří Majetkové, správní a delimitační unii odborových svazů.

Společnost LASSELSBERGER, a. s

Společnost LASSELSBERGER, a. s., jako dnešní vlastník nástupce tehdejší knížecí Lichtenštejnské továrny na keramické zboží v Rakovníku (později RAKO), se za odborného dohledu památkářů podílela na restauraci tohoto unikátního keramického interiéru ve střední Evropě. Zachovalé části výzdoby byly vyčištěny a nově zaspárovány. Pro doplnění poškozených prvků (zejména v suterénní vinárně) byly vyrobeny repliky. To vše v kavárně, v centrální hale, v suterénní vinárně a na schodištových podestách hotelu Imperial. Zde všude návštěvníci mohou obdivovat práci našich předků v ideální syntéze s dílem současným. Na zachování jedinečných keramických obkladů se svými sanačními pracemi podílela i firma Metrostav, která velmi náročným a dosud nepoužitým způsobem zvýšila nevyhovující únosnost všech stropů v objektu, a to i v kavárně hotelu obložené jedinečnou keramikou, kde bylo třeba záchranné práce provádět s maximální opatrností.

Netušené barvy

Keramika v proslulé kavárně získala po desetiletích znovu své původní barvy. Počáteční sondy čištění prokázaly, že povrchy všech keramických obkladů jsou pokryty přímo vrstvou dehtu, který zcela změnil původní majolikovou barevnou škálu. Aby toho nebylo dost, přestříkali patrně filmaři pro potřeby natáčení celé plochy těžko odstranitelnými barvami. Jak říká akad. soch. Vojtěch Pařík, vedoucí restaurátor: „Neskutečně překvapivý výsledek přineslo úplné odhalení všech původních glazur, kdy se celá kavárna přímo rozsvítila a převládající okry dokázaly, že tvůrci pamatovali i na barevné propojení dubového obložení a keramiky. Současně bleděmodré výplně pozadí lunet měly za úkol ještě zvětšit okna a převládající bílá maximálně odlehčit prostor".

Nově doplněné keramické materiály v bývalé vinárně

Strop bývalé suterénní vinárny vybavila společnost LASSELSBERGER, a. s. více než polovinou nových speciálních mozaik vyráběných s minimálním podílem spár. Nový keramický materiál tak nepostřehnutelně navázal na více než 90 let staré keramické mozaiky. V případech, kdy na stěnách vinárny chybělo větší množství původních kusů, byly v rakovnické keramičce vyrobeny nové obklady, k nerozeznání od originálů. V. Pařík k tomu ještě uvedl: „Vzhledem k tomu, že se nám podařilo získat pro spolupráci RAKO, tedy autora původního díla, můžeme konstatovat, že doplněné rozsáhlé celky zvláště ve vinárně (nově fitcentrum) nejsou pouhými kopiemi, ale opět originály od stejného autora, který dnes po skoro 125 letech od svého založení stále žije a tvoří národní stříbro českého průmyslu. Rekonstrukce historických částí hotelu Imperial je společným dílem umělců a techniků a potvrzuje, že po více než 90 letech od otevření hotelu Imperial dokážeme přistoupit k práci se stejným nasazením jako naši předkové a zabezpečit cenné dílo i pro naše potomky".Restaurátorská práce začala již vyhledáváním a studiem dobových záznamů z roku 1914 a to především přímo v Rakovníku. Bez originálních dobových fotografií by ani nebylo možno docílit takové věrnosti při rekonstrukci zcela zničených partií např. ve vinárně, ale hlavně při obnově celého plastického členění mozaikových stropů velmi promyšlenými lustry. Ty se totiž vůbec nezachovaly (až na drobný detail) a nebylo by možno odhalit původní záměr tvůrců. Ten byl ale opravdu velkolepý, neboť bohatě plasticky členěné stěny kavárny nutně potřebovaly plastickou protiváhu ve stropě, kde ale nebylo možno osadit těžké reliéfní kachle. Geniálně to bylo vyřešeno tak, že na absolutní ploše mozaiky převzaly roli plastiky právě svítidla, která byla přímo vrostlá do grafiky celé stropní kompozice. Akad. arch. Marek Houska provedl detailní rozbory proporcí jednotlivých prvků a zpracoval plány, dle kterých bylo možno vytvořit jednotlivé typy svítidel. Nyní po osazení je patrné, jakou důležitost měl tento krok hledání, neboť sklo a mosaz skvěle navazuje na glazury a celá plastika stropu teď konečně vyvažuje bohatost plastického řešení stěn, pilířů a sloupů. Důležitý byl rovněž nalezený záznam konstrukčního řešení vázání mozaikových keramických prvků k sobě drátěnou vazbou, která vlastně zachránila celý obklad stropů, neboť statické porušení stropních konstrukcí vyžadovalo velmi komplikované řešení, při jehož náročné realizaci by mohly odpadat celé plochy mozaikových obkladů, ale drátěná vazba, kterou v roce 1913 vymysleli technici rakovnické manufaktury, udržela celý obklad na místě.

Doplňování rozbitých a uražených kachlů

Kachle odpadlé a rozbité byly lepeny lepidlem Akemi na bázi polyesteru, které je schopno kvalitně zcelit lomy střepů. Jednotlivé části zcela chybějících kachlů byly dle stejných zachovalých jedinců zaformovány do silikonkaučukových forem, odlévány a opatřeny studenými glazurami navazujícími na původní. V případech, kdy chybělo větší množství jedinců, musely být vytvářeny nové modely a formovány do sádry. Teprve do těchto forem byla vtlačována keramická hmota a dále páleno v keramických pecích tak, jako původní keramika. Vzhledem k tomu, že se nám podařilo získat pro spolupráci „Rako", tedy autora původního díla, můžeme konstatovat, že doplněné rozsáhlé celky zvláště ve vinárně nejsou pouhými kopiemi, ale opět originály od stejného autora, který dnes po 100 letech stále žije. Aby každý pozorovatel tohoto nádherného díla měl možnost odlišit originály vytvořené v roce 1914 (ty jsou na mnoha místech signovány), byla signována i nově vytvořená část stropů ve vinárně v části přiléhající k ulici Na Poříčí. I zde, byť se jedná o dílo vytvořené v roce 2007, díky tomu, že ho provedl stejný autor, máme originál a ne pouhou kopii.

Barevné sjednocování celků

Vnímání velkých plastik bylo znemožněno zcela zčernalými spárami, které bylo všude nutno obnovit a přizpůsobit barevnosti okolí. Jednalo se o kilometry spár, bez jejichž pečlivého obnovení by nebylo možno pozorovat obrysové linie figur, ale naopak by se stále vnucovalo technické členění kachlů, které bylo dáno možnostmi keramiky. Jedině barevné potlačení spár dalo vyniknout reliéfům, jež tak můžeme nyní nerušeně vnímat.

Hodiny

Dvoje hodiny zakomponované do center figurálních kompozic sochaře Drahoňovského se podařilo zcela zachránit a zprovoznit v originální podobě, protože i firma „ELEKTROČAS", která je vybavila kvalitními hodinovými stroji před 60 lety, stále existuje. Hodiny jdou tedy se stejnými repasovanými strojky, ale navíc jsou napojeny na řídící jednotku, která prostřednictvím radiového signálu předává přesný čas a dokonce automaticky mění letní a zimní čas. Hodiny jsou vybaveny i pamětí a při eventuálním výpadku elektrického proudu jsou schopny automaticky „dokrokovat" výpadek a dále pokračovat s absolutní přesností. U zařízení se předpokládá bezúdržbový provoz na další desetiletí.

Prague Imperial Hotel nabízí 126 prostorných pokojů, které jsou luxusně zařízeny kubistickým nábytkem, LCD televizemi, internetem, vyhřívanými mramorovými podlahami a zrdcadly v koupelnách. Hosté mohou relaxovat ve fitness centru, sauně, páře, jacuzzi či při masáži rovněž obklopeni historickou mozaikovou výzdobou. Nabízené služby odpovídají pěti hvězdičkám, kterými se hotel honosí.

Zpět do rubriky

Jsme členem

  • Banner
  • Banner

Naše záštita

  • Banner

Spolupracujeme

  • Banner
  • Banner

Doporučujeme