Page 22 - Keramick

Basic HTML Version

22
Keramický zpravodaj 28 (1) (2012)
BaSO
4
(případně CaF
2
) k tradičním alumino–silikátovým
žárovzdorninám, která snižuje smáčitelnost a zlepšuje
korozivzdornost. Nad 1000 °C však je již účinek minimální
na omezení tvorby korundu. Odolnost CA
6
je však vysoká
i při 1400 °C. Článek doprovází řada dokumentačních fo-
tografií a přes 30 literárních odkazů.
ISK-12-9
Kc
Matsui T.
The Latest Trends in Refractories Technology for Iron and
Steel Production at Nippon Steel Corporation
(Nejnovější trendy v technologii žárovzdornin pro
výrobu železa a oceli v korporaci Nippon Steel)
Refractories worldforum 3 (4) (2011) 119-126, 16 obr.,
3 tab., 30 lit.
V článku je načrtnut stav technologie žárovzdornin u  ip-
pon Steel za posledních několik dekád. Spolu s pokro-
ky ve výrobě oceli docházelo i v oboru žárovzdornin ke
změnám ve všech úsecích technologie, což vede k trva-
lému snižování měrné spotřeby (viz graf, včetně výroby
oceli od r. 1988). V kontrastu k výrobě oceli snižovala
se tuzemská produkce žárovzdornin a nahrazovala se
dovozem (z Číny). I tak nízká měrná spotřeba (7,5 kg žá-
rovzdornin tvarových i netvarových) je od r. 1995 zhru-
ba neměnná, jak prokazují grafické závislosti. Popsány
jsou postupné technické změny na jednotivých výrob-
ních uzlech. U vysokých pecí jsou zdůrazněny změny
uhlíkových bloků až k povrchové úpravě TiC, u kokso-
vých baterií jsou schematické obrázky identifikace vad
a oprav komor k prodloužení jejich životnosti (naznačen
je nový model SCOPE21), změny ve vyzdívkách pojízd-
ných mísičů, a samozřejmě změny v celém ocelářském
procesu (dokumentovaném obrázky a grafy). I u žíha-
cích pecí včetně válcoven jsou značné změny vyzdívek
(viz obr). Významná je recyklace vyzdívkového materiá-
lu. Důležitým opatřením bylo zavedení infraohřevu. V zá-
věru shrnuty tendence vývoje.
ISK-12-10
Kc
Standničuk V. J., Bessmertnyj V. S.
Vlijanie temperaturno-vremennogo režima keramičeskoj
formy na kačestvo složnoprofilnych litych detalej
(Vliv teplotního a časového režimu keramické formy
na jakost odlitků se složitým profilem)
Ogneupory i techničeskaja keramika (7-8) (2011) 18-20,
1 obr., 1 tab., 10 lit.
V článku se rozebírá problematika získání kvalitních homo-
genních tvarově složitých odlitků ze žáropevné oceli v ko-
rundo–sillimanitových formách. Konkrétně se uvádí tvaro-
vě náročné lopatkové oběžné kolo (viz obr.). Popisovány
jsou teplotně-časové varianty ohřevu a povrchové úpravy
formy včetně teploty oceli v průběhu vlastního lití (viz tab.).
Provozními zkouškami bylo prokázáno, že forma má být
předehřáta optimálně na 1073–1123 K a po odlití řízeně
chlazena, nakonec v termostatu při 380 K. Teplotou tave-
niny kovu lze regulovat dobré zaplnění formy. Všechny tyto
podmínky se podílí na utváření vhodné struktury odlitku.
Pokračování zkoušek je i nadále nezbytné.
ISK-12-11
Kc
Peng Ch., Mickr V.
Vlijanie melkich častic boksita i soderžanija cementa na
ekspluatacionnye charakteristiki i vysokotemperaturnye
svojstva ogneupornych betonov na osnove boksita
(Vliv jemných částic bauxitu a obsahu cementu na
užitné charakteristiky a vysokoteplotní vlastnosti
žárobetonů na bázi bauxitu)
Ogneupory i techničeskaja keramika (7-8) (2011) 60-64,
8 obr., 1 tab., 2 lit.
Ve dvou recepturních řadách porovnávali autoři vlastnos-
ti žárobetonů s použitím 17% částic pod 74 µm z bílého
elektrokorundu (WFA) a bauxitu (čínský BF). Zároveň mě-
nili množství cementu (Secar 71) od 0,5 do 6%. Při použití
cementu do 1% přidávali do směsi 0,5% Alphabondu 300
(viz tab.). Sledovali také příměs oxidu hlinitého (Almatis
CT9FG a mikrosiliky MS-971). Dispergátorem byl Calgon
(SHMP) v množství 0,2%. Zkušební tělíska o rozměru
25x25x150 mm vypalovali na 1100 – 1200 °C a pak sledo-
vali při teplotách do 1500 °C. V mnoha grafech je zachy-
cen průběh pevností a vysokoteplotních deformací. Použití
jemných částí bauxitu ovlivňuje tvorbu mullitu vzhlem k pří-
měsím. Zásadní rozdíly však při zkouškách nebyly zjištěny.
Určité rozdíly se týkaly chování při přípravě záměsí.
ISK-12-12
Kc
Ryngos V. a kol.
Mechaničeskie, fizičeskie i termo-mechaničeskie svojstva
Al
2
O
3
– s ogneuporov v okislitelnoj atmosfere
(Mechanické, fyzikální a termomechanické vlastnosti
Al
2
O
3
-C žárovzdornin v oxydační atmosféře)
Ogneupory i techničeskaja keramika (7–8) (2011) 65–69,
4 obr., 6 tab., 2 lit.
V práci sledována potenciální možnost ke zlepšení odol-
nosti vůči oxidaci, aniž by se jako dosud použilo ochranné
glazurové vrstvy na Al
2
O
3
-C výrobcích. V osmi recepturách
ověřili autoři přídavky Al, Si, TiO
2
, SiO
2
, Na
2
B
4
O
7
v různých
kombinacích (viz tab). Za použití smoly Novolak lisovali
ze směsí tlakem 100 MPa zkušební válečky a trámečky.
Pálili je v koksovém zásypu při 950 a 1400 °C. Odolnost
k oxidaci u nich sledovali při 1450 °C. Výsledky analýz
jsou v tabulkách, na mikrosnímcích a v grafu. Zásadním
poznatkem je, že k oxidaci odolná hmota 10% přídavku
směsi Si, SiO
2
, Na
2
B
4
O
7
, případně s TiO
2
. Takto sestavená
hmota vykazuje perspektivní termomechanické vlastnosti
bez použití povrchové ochranné glazurní vrstvy.
ISK-12-13
Kc
Stein V. a kol.
Upročnenie MgO–C ogneuporov nanorazmernymi
dobavkami
(Zpevnění MgO–C žárovzdornin nanorozměrovými
částicemi)
Ogneupory i techničeskaja keramika (7-8) (2011) 70-74,
5 obr., 3 tab., 8 lit.
Sledován vliv zavedení přídavku nanočásticového TiO
2
a
Al-antioxidantu na mechanické vlastnosti MgO-C žáro-
vzdornin. Zkoušky ukázaly lepší odolnost k teplotním šo-
kům, jak to autoři dokládají tabulkami, grafy a elektronový-
mi snímky. Při tom je zajímavé, že mechanické vlastnosti