Basic HTML Version
33
Keramický zpravodaj 28 (1) (2012)
o více jak 80%). V Německu jsou zatím značné zásoby
silikátových surovin, které však v budoucnu bude nutné
získávat recyklací z odpadů, o čemž již pojednává zprá-
va z 30. 3. 2011. Jsou diskutovány další možnosti – např.
získávání mědi (každý Evropan vyhazuje ročně 600kg re-
cyklovatelného materiálu). Využitím stavebního odpadu se
zabývá vývoj. Citován je švýcarský proces Aroma. Řeší se
problémy uvolňování metanu a CO
2
ze skládek. Fa Loser
Chemie řeší získávání galia, india, lithia a dalších prvků
z odpadních skel.
ISK-12-67
Kc
Čumačenko N. G. a kol.
Primenenie vysokoglinozemistych šlamov v technologiče-
skich processach proizvodstva bezobžigovych ogneupo-
rov i klinkernych keramičeskich materialov
(Použití kalů s vysokým obsahem Al
2
O
3
v technologických procesech výroby nepálených
žáromateriálů a klinkerové keramiky)
Ogneupory i techničeskaja keramika (7–8) (2011) 47–50,
3 tab., 5 lit.
Sledovány přídavky nanotechnogenního vysocehlinitého
kalu na tvorbu struktury nevypalovaných žárobetonů a
pálené klinkerové keramiky. Kaly odpadají z úpraven hliní-
kových slitin a jejich podstatou je sloučenina Na[Al(OH)
4
].
Výzkum vlastností kalů byl proveden na neutronovém di-
fraktometru „Membrana2“ v institutu pro jaderné reakce.
Rozměr částic je mezi 20–80 nm, obsah Al
2
O
3
84–94%.
Ke zkouškám použit i opotřebovaný katalyzátor s obsa-
hem Cr
2
O
3
13–15%. V grafu pevnosti je vidět optimální pří-
davek 5–10% kalu počítáno na hmotnost cementu (vlast-
nosti v tabulce). V další části článku jsou popsány základní
principy k získání klinkrového střepu. Vhodným pojivem je
jíl s obsahem 20–30% kaolinitu, pod 30% montmorilloni-
tu a 10–15% hydroslídy. Poukázáno na nevhodné příměsi
(pyrit, kalcit, konkrece sideritu). Jíl má být středně plastic-
ký. Vhodný přídavek kalu 10–15%.
ISK-12-68
Kc
Michejev V. A., Abdrachimov V. E.
Vlijanie neftjanych otchodov na strukturu poristosti teploi-
zoljacionnogo materiala
(Vliv naftových odpadů na strukturu pórovitosti
tepelně izolačního materiálu)
Ogneupory i techničeskaja keramika (7–8) (2011) 51–59,
9 obr.,8 tab., 27 lit.
K získání tepelně izolačního materiálu použili autoři odpad
vznikající při dobývání ropy na závodě v Neftegorsku. Jedná
se o jemně disperzní prášek obsahující podle prvkové ana-
lýzy nejvíce C, Ca, O, Fe, Si, S, Al+Ti, mineralogicky CaCO
3
,
MgCO
3
, křemen, dolomit. Komplexní vyhodnocení vlastnos-
tí je v tabulkách, grafech a elektronových snímcích. Vlastní
zkoušky byly provedeny tradiční technologií za přídavku
montmorillonitického jílu a získány tak granule Ø 16 mm. Po
výpalu na 1100°C získán střep keramzitového typu, jehož
pórovitost a pevnost závisela na množství odpadu v recep-
tuře (až do 30%, viz tab.). Podle rentgenogramu vznikají:
hematit, mullit, cristobalit, anortit, magnetit. Sypná hmot-
nost cca 400 kg.m
-3
. Podrobně jsou diskutovány podmínky
steatitová s odpadními pryžovými produkty a pilinami je
vhodná k výrobě keramických filtrů.
ISK-12-64
Kc
Kizinijevič O. A. a kol.
Primenenie rezinovoj kroški v proizvodstve stroitelnoj
keramiki
(Použití pryžové drtě ve výrobě stavební keramiky)
Steklo i keramika (7) (2011) 25-28, 6 obr., 3 tab., 8 lit.
Autoři z litevské univerzity sledují v práci možnost použití
odpadní pryžové drtě (granule Ø 0,1–3 mm) do cihlářské
hlíny. Popsány jsou 4 zkušební hmoty s obsahem drtě 0,
5 a 10%, písku 0–20%, za použití dvou cihlářských jílů –
vlastnosti uvedeny. Zkušební válečky a hranolky připrave-
né plastickým postupem vypálili dvojstupňově na 420 a
950 °C. Autoři analyzovali uvolňované plyny CO, CO
2
, O
2
v průběhu výpalu (viz graf). Vlastnosti výpalků v tabulce
(objemová hmotnost 1,57–1,89 g.cm
-3
, pevnost 6,5 – 15,0
MPa); mrazuvzdornost > 50 cyklů. Ve středu vzorků vzni-
kalo černé jádro. Rentgenovou difrakcí stanoveny: kře-
men, anortit, diopsid, hematit, spinel.
ISK-12-65
Kc
Žarmenov A. A. a kol.
Ispolzovanie otchodov elektrometallurgičeskogo proizvod-
stva dlja polučenija zaščitnych kompozicionnych materialov
(Použití odpadů z elektrometalurgické výroby
k získání ochranných kompozitních materiálů)
Steklo i keramika (8) (2011) 6–10, 4 obr., 5 tab., 5 lit.
V článku se autoři zabývají využitím odpadu z metalur-
gické výroby niobu. Hlavní složkou odpadu je korund se
zbytky niobu (viz. tab., obsah Al
2
O
3
95,3%, Nb 1,0% atd.).
Vlastnosti jsou doloženy difraktogramem, snímkem mik-
rostruktury, termograficky a IČ spektrem. Cílem zkoušek
bylo připravit z odpadu za přídavku vodního skla, Na
2
SiF
6
,
vazného jílu (22% Al
2
O
3
) plastické hmoty vhodné pro tva-
rování. Zkušební receptury jsou v tabulkách s vymezením
optimálního složení bez jílu a s jílem. Tělíska s jílem byla
vypálena na 1100 °C a stanoveny u nich vlastnosti, viz tab.
(např. pevnost v tlaku 75–110 MPa, nasákavost 4,3–5,3%,
tep. vodivost 6,4–6,9 W/m.°C. Vysoce se hodnotí odolnost
proti korozi (H
+
, OH) i při vysokých teplotách, což umožňu-
je použití materiálu jako ochranné vrstvy pracovních ploch.
ISK-12-66
Kc
Anon.
Urban Mining: Will the Raw Materials Deposits of the Future
Come from the Cities
(Komunální těžba: Budou se v budoucnu získávat
suroviny z úložných ložisek komunálních městkých
odpadů?)
Refractories worldforum 3 (4) (2011)17–18
Na světovém veletrhu pro enviromentální technologie
IFAT – Entsorga 2010, byla již vážně projednávána otázka
možnosti získávání surovin z úložišť městských odpadů.
Náklady na ukládání odpadů činí v současné době 200
EUR na tunu. Nadto se předpokládá, že světové ceny suro-
vin do roku 2050 se zčtyřnásobí (v minulých letech stouply