Basic HTML Version
23
Keramický zpravodaj 29 (3-4) (2013)
masožravá rostlina tučnice obecná či kriticky ohrožený keř
židoviník německý. U velké řady vzácných a ohrožených dru-
hů rostlin se vedou spory o jejich původnosti.
Mokřadní část lomu s jezírky obývá řada obojživelníků.
Žije zde ropucha obecná, ropucha zelená, rosnička zelená,
kuňka žlutobřichá, čolek obecný a čolek velký. Na skalních
výchozech, suťových polích a lukách se vyskytuje řada za-
jímavých živočichů, například suchomilka bělavá, saranče
modrokřídlé, svižník polní, soumračník skořicový, dlask tlus-
tozobý, bělozubka šedá a plch lesní. Bylo zde zjištěno více
než 1100 druhů motýlů. Běžně zde létá jasoň červenooký
(Štramberk je jeho jedinou lokalitou v ČR). Štramberk je taky
jedinou lokalitou v ČR s výskytem ještěrky zední.
Na dně Dolní Kamenárky se nachází jeskyně (viz obr. 3). Byla
objevena v květnu 1999 v době konání Štramberské pouti,
dostala proto jméno Pouťová jeskyně. Speleologové pokra-
čují v jejím průzkumu, ten však ztěžuje vápnitý písek, kte-
rým je jeskyně zasypána. V roce 2006 se dostali do hloubky
53 metrů. Zatím prozkoumaná část jeskyně má propasťovitý
charakter s průměrným sklonem 52 stupňů [4].
Mostecké jezero
Další zajímavou rekultivací je hydrická rekultivace bývalého
hnědouhelného lomu Ležáky (viz obr. 4). Mostecké jezero
o objemu 69,8 milionů m³ je antropogenního původu. Je-
zero se rozkládá na 311 ha, jeho délka dosahuje 2,5 km
a šířka 1,5 km. Hladinu má v nadmořské výšce 199 m n. m.
Maximální hloubka je 75 m, průměrná hloubka činí 22 m.
Obr. 3
Pouťová jeskyně (autor: Ing. Pavla Foitová Derne-
rová)
Původní záměr v roce 2002 počítal s napouštěním z řeky
Bíliny, ale po přezkoumání, z důvodu nevhodné kvality vody,
hygienici tuto variantu zakázali. V úseku, odkud by se je-
zero napouštělo, je voda klasifikovaná stupněm znečištění
č. 5 (velmi silně znečištěná voda). Jako vhodnější zdroj vody
byla vybrána řeka Ohře a to prostřednictvím Průmyslového
vodovodu Nechranice a ze vzdutí pevného jezu Stranná
u stejnojmenné obce na říčním kilometru 99,230. Zdrojem
vody byla také důlní voda z 5 km vzdáleného hlubinného
dolu Kohinoor a vlastní povodí jezera.
Napouštění bylo zahájeno 24. října 2008 a podle projektu
mělo být dokončeno v roce 2011. V průběhu napouštění
ale muselo dojít k úpravám okolních svahů a jezero bylo
dokončeno až o rok později. Dnes je jeho okolí střeženo
a pohyb v něm je omezen [5, 6].
Lesopark u Sokolova
Rekultivace hnědouhelného lomu Antonín dala vzniknout
Arboretu Antonín (viz obr. 5). Rozsáhlý lesopark byl založen
pro účely rekultivací v Sokolovské pánvi na výsypce staré-
ho hnědouhelného lomu Antonín v těsné blízkosti města
Sokolov, který byl v provozu v letech 1881-1965. Uvnitř
lomu byla založena vnitřní výsypka, na kterou byly ukládány
skrývkové zeminy z okolních uhelných dolů. Provoz výsypky
byl ukončen v roce 1968, v té době už deponie převýšila
okolní terén téměř o 50 m.
Obr. 4
Pohled na jezero Most (zdroj: město-most.cz)
V 70. letech 20. století byla výsypka zalesněna. V její střední
části vznikla speciální výzkumná plocha, která sloužila pro
experimentální ověření optimální skladby lesních porostů
pro rekultivaci. Za několik desítek let, kdy bylo místo po-
necháno svému osudu, na něm vznikl unikátní lesopark
s více než 200 druhy a podruhy dřevin, často velmi vzácnými
a ojedinělými [7, 8].
Legislativa spojená s rekultivacemi
Zdroje financování rekultivací (finanční rezerva) se řídí zá-
konem č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného
bohatství. Ten ukládá důlní organizaci zajistit sanaci a re-
kultivaci všech pozemků dotčených těžbou. Za sanaci se po-
važuje odstranění škod na krajině komplexní úpravou území
a všech územních struktur. K zajištění sanace a rekultivace je
Obr. 5
Pohled na lesopark (zdroj: geopark.cz)