Basic HTML Version
37
Keramický zpravodaj 29 (3-4) (2013)
Po teoretickém úvodu o stavbě dvou a třívrstvých jílových
minerálů shrnují autoři výsledky předchozích bádání o vlivu
nanodisperzních částic hydrosolů oxidu hliníku a křemíku
na charakter chování jílových minerálů ve vodním prostředí.
Vlastní práce se pak zabývá zkoumáním vlivu hydrosolu
oxidu hliníku (AZ-1, představující disperzi nanokrystalického
boehmitu s částicemi 3,5-4 nm) a příbuzného hydrosolu
s 5% organickou přísadou (AZ-UK, získaného z odpadního
AlCl
3
) na uvedený žárovzdorný jíl. Vzorky o hraně 50 mm
vytvářeli litím 36% břeček připravených jednak mecha-
nickým mícháním a jednak magnetickým mícháním. Po
vysušení je vypalovali na 1000 °C. Mikrostruktura solů bez
a s přídavky zkoušených přídavků je zachycena na snímcích
se zvětšením 1000×. Tvar a seskupení částic se zásadně liší.
Křivky DTA a TG prokazují také značné odlišnosti. Zachy-
cen je i výsledek ztekucení. Pevnost po výpalu je přídavky
výrazně zvýšena. Difrakční analýza rozdíly neukázala. Práce
budou pokračovat k objasnění mechanizmu vlivu přídavků.
ISK-13-159
Kc
Krause O. a kol.
Determination of resistance to Abrasion at Ambient
Temperature – in Order to Establish Better Comparability
Between Laboratories, Existing Standards
Have to Be Revised
(Stanovení odolnosti vůči abrazi za pokojové
teploty-stávající normy musí být revidovány
k zajištění lepší srovnatelnosti mezi laboratořemi)
Refractories Worldforum 5 (2) (2013) 59-64, 6 obr., 2 tab.
Autoři ve své práci vychází z normy ASTM C 704, jejíž první
verze z r. 1972 byla několikrát revidována (naposledy v r.
2012) a z normy EN ISO 16282 z r. 2008. Třebaže podsta-
ta zkoušek podle obou norem je stejná (zjišťuje se podle
úbytku hmotnosti vzorku odíráním proudem vymezeného
zrna SiC), zjišťují se významné rozdíly při porovnávacích
zkouškách opakovaných v jedné či více laboratořích. Důvo-
dy těchto rozdílů jsou podrobně rozebírány ať již se jedná
o tlak proudu, tak o tvar a velikost zrn SiC. Provedení vlast-
ního přístroje-dle ASTM je velmi precizně normované. Na
rozdíl od americké normy ověřovali autoři jako výchozí stan-
dardní porovnávací materiál vzorek skla Float (a též sklo bo-
rosilikátové), vyznačující se naprostou homogenitou. Nadto
ověřili vliv trysky, která v optimálním případě je z neopotře-
bovatelného materiálu B
4
C. Kruhové porovnávací zkoušky
provedli v 10 laboratořích na šesti různých žárovzdorných
materiálech. Výsledky jsou shrnuty v řadě tabulek a grafic-
kých závislostí, v nichž je vidět rozsah odchylek mezi vzorky
a laboratořemi. Závěr je ten, že je lepší nastavovat tlak
vzduchu a další podmínky zkoušky podle standardu skla,
než přesně definovat normový postup včetně zařízení, jak
to určuje ASTM. Práce povede k revizi ISO 16282.
ISK-13-160
Kc
666.31 Suroviny
Koldaev A. B.
Izdelija iz kamennogo litja
(Výrobky z odlévaného kamene)
Steklo i keramika (3) (2013) 23-28, 9 obr., 5 lit.
V článku je podán celkový přehled o výrobcích z odlé-
vaného kamene. Podstatou výroby je tavení surovin při
1500-1600 °C s následujícím krystalizačním ochlazováním.
Suroviny autor rozděluje na dvě skupiny: silikátové (žuly,
čediče, gabro, písek aj.) a karbonátové (dolomit, vápenec,
serpentin, křída aj.). Vlastnosti jsou popsány z pohledu
odolnosti vůči atmosféře a z hlediska estetiky. Imitace ob-
kladových desek ze žul a mramorů je prakticky dokonalá,
přitom je mnohem úspornější úprava řezáním a leštěním.
Na řadě grafů jsou porovnány vlastnosti odlévaných kame-
nů a obkladových kamenů přírodních (hutnost, otíratelnost,
obsah radionuklidů aj.). Dekorativnost je doložena obklady
zvláště významných staveb (Kreml aj.). Dřívější výroba
v Moskvě je dnes opuštěna. V barevné příloze jsou ukázky
ploten z odlévaného kamene. Odkazy na normy Gost.
ISK-13-161
Kc
Bakunov V. S. a kol.
Izmenenija struktury pri nagrevanii i vysokotemperaturnaja
deformacija kompozitov na osnove pirofillitovogo syrja
mestoroždenija Kul-Jurt-Tau
(Změny struktury při záhřevu a vysokoteplotní
deformace kompozitů na bázi pyrofylitu z ložiska
Kul-Jurt-Tau)
Steklo i keramika (1) (2013) 24-28, 4 obr.
Autoři studovali změny struktury při ohřevu kompozitů
složených z pyrofylitové suroviny z ložiska Kul-Jurt-Tau
s fosforečným pojivem (H
3
PO
4
). Velký vliv na jejich zhutnění
a zpevnění mají procesy související se vzájemným působe-
ním základní pyrofylitové horniny (pyrofylit Al
2
Si
4
O
10
(OH)
2
)
s fosforečným pojivem. Byly sledovány deformace kompo-
zitů při dvou teplotních režimech: postupný nárůst teploty
a při izotermické výdrži. Zpevnění kompozitu nastává při
teplotě nad 300 °C. Ve vlastní hmotě probíhá přeměna
tvořících se fosforečnanů hlinitých a křemene v různých mo-
difikacích a k tavení pyrofosfátu Si. Deformace kompozitu
při zvyšování teploty se projevuje třemi způsoby: proklouzá-
váním zrn plniva, difuzním tečením (při teplotách nad
1000 °C) a spékáním, které začíná při teplotě nad 1100 °C.
Vznik tekuté fáze může být příčinou vazkého tečení. Pro ty-
to kompozity je tečení charakteristické při teplotách 1150-
1200°C. V případě použití hrubozrnného plniva v množství
30-60 % se zvyšuje odolnost proti deformaci. Výsledky
zkoušek umožňují předvídat chování tohoto kompozitu
při aplikaci např. v tepelných agregátech různé konstrukce
a optimalizovat technologické procesy při výrobě výrobků
požadovaných vlastností.
ISK-13-162
Le
Trifonov Ju. G. a kol.
Izučenie poroškov, polučennych metodom chimičeskogo
dispergirovanija aljuminievo-litievych splavov
(Zkoumání prášků, získaných metodou chemického
dispergování hliníko-lithiových slitin)
Ogneupory i techničeskaja keramika (3) (2013) 15-20,
7 obr., 2 tab., 3 lit.
Autoři zjišťovali a porovnávali vlastnosti nanoprášků tří
typů:
1) z chemické dispergace hliníko-lithiových slitin
2) z chemické dispergace hliníku
3) jako průmyslově vyráběný prášek Al
2
O
3
Bayerovou me-
todou.