Basic HTML Version
56
Keramický zpravodaj 29 (3-4) (2013)
Obrat P-D Refractories překročí miliardu korun
Společnost P-D Refractories, jež vyrábí žáruvzdorné ma-
teriály pro pece či koksovny, chce letos zvýšit obrat na
1,012 miliardy korun. V minulosti tuto hranici pravidelně
překračovala, ale v loňském roce zaznamenala pokles. Le-
tošní růst obratu má být zhruba čtyřprocentní oproti loň-
skému roku. Klasa se rozšíří možná i na restaurace Značka
kvalitních potravin Klasa by se už letos mohla rozšířit na
zemědělské suroviny, například obilí či nezpracované maso.
Podle představ potravinářů by se označování Klasou moh-
lo rozšířit také do restaurací. Logem by mohly označit jídla
z certifikovaných surovin. Celý systém by se tím propojil.
Výrobce pojistek a jističů OEZ zvýšil tržby Společnost OEZ
z Letohradu na Orlickoústecku v obchodním roce od října
2011 do září 2012 zvýšila tržby o patnáct procent na téměř
4,1 miliardy korun. V Česku a na Slovensku se elektrotech-
nické firmě dařilo méně, naopak vzrostly dodávky pro ma-
teřskou německou firmu Siemens.
[
03. 06. 2013, E15
]
Farmářův truc zablokoval stavbu cesty
z Krásna do Slavkova
Vypadalo to jako báječný nápad. Těžařská firma KMK Gra-
nit postaví novou cestu, po níž začne zkratkou vozit živco-
vý kámen z lomu v Krásně do mlýnice v Horním Slavkově.
Přestala by už svými kamiony zatěžovat státní silnici mezi
oběma městy. Jenže těžaře předběhl krásenský zemědělec.
Vítězslav Nádeníček na truc koupil od Pozemkového fondu
důležitý kus pole, přes které má nová cesta podle územní-
ho plánu vést. A půdu nechce prodat ani vyměnit. Jednateli
firmy KMK Granit Miroslavu Kolbasovi teď došla trpělivost.
Napsal na městské úřady do Krásna a Horního Slavkova, že
pokud se ve věci do 30. června něco nepohne, přesune při-
pravené miliony korun na něco jiného. Stavbu cesty za pět
až šest milionů korun odloží nejméně na rok 2016. „Pokud
města nejsou schopna prosadit to, co si dala do územního
plánu, tak mě to přestává zajímat. Mám spoustu jiných mož-
ností, jak peníze utratit,“ řekl Kolbasa. Jeho náklaďáky vozí
teď přes okraje Krásna a Horního Slavkova po běžné silnici
15 tisíc tun živce ročně. Starosty tím vylekal, nová cesta je
pro ně strategická. Krásenský Miroslav Kirejev poslal země-
dělci Nádeníčkovi výzvu, aby se pozemku vzdal. „Jsem zvě-
dav, jak se k tomu postaví. Cesta by odlehčila dopravě,“ má
jasno starosta Kirejev. Zemědělec seděl v křesle krásenského
místostarosty Jenže Nádeníček ustoupit nemíní. „Zrovna
v tomto případě určitě ne. Prostě ne,“ řekl pro MF DNES
a důvody odmítl rozvádět. Pikantní je, že ještě v minulém
volebním období byl farmář místostarostou Krásna. Když
pozemek pro sebe kupoval, zřejmě o jeho důležitosti vě-
děl. Starostka Horního Slavkova Jana Vildumetzová zuří.
Podle ní si je Nádeníček vědom toho, že záměr postavit
cestu může zmařit. „Jak mu mohl Pozemkový fond pole
prodat? Vždyť je to podvod. Všichni věděli, že se tam má
silnice stavět,“ diví se starostka. Ve hře byla ještě varianta,
že by nová cesta zmiňovaný Nádeníčkův pozemek obešla
zatáčkou. Vildumetzová žila v domnění, že této možnosti
nic nebrání, protože město dalo souhlas. Ve středu začala
zjišťovat, kde se stala chyba. „Ta silnice je velmi důležitá
a my starostové máme povinnost se o to postarat. Cestu
budou využívat i občané,“ uvedla starostka. Donedávna ješ-
tě nemělo Krásno nejlepší vztahy ani s KMK Granit. Těžaři
se zdráhali platit městu za pronájem lomu, kde dolují živec.
A to přesto, že město v červnu 2010 lom definitivně vy-
soudilo od státu jako svůj historický majetek. Před několi-
ka dny se Krásno s KMK Granit dohodlo na výši nájemného
599 tisíc korun ročně. Příští týden obě strany podepíší smlou-
vu. „KMK Granit doplatí nájemné i zpětně. Bude to význam-
ný příjem do našeho rozpočtu. Zvlášť nyní, když potřebuje-
me stavět novou mateřskou školu,“ zdůraznil Kirejev. No-
vostavba pro čtyřicet dětí vyjde na 10 až 12 milionů korun.
[
30. 05. 2013, zprávy.iDnes.cz
]
Těžba jílu pojede dál
Hornina se získává v blízkosti Líšťan už několik let. Lidé si na
to zvykli. Dalších 15 let může společnost Lb Minerals pokra-
čovat v hornické činnosti na Lounsku a v sousedství Líšťan
těžit keramické jíly. Ročně chce ze země získat až 10 tisíc
tun suroviny. V obci není těžební činnost žádnou novinkou.
„Společnost tu působí už 10 let. Od začátku s námi jednali
seriózně,“ uvedl starosta obce Miroslav Protiva. Povrchový
důl leží přibližně jeden kilometr od obce. Vytěžený materi-
ál se sváží na deponii mimo obec, odkud jej nákladní vozy
rozvážejí dále. Obec má navíc z těžby finanční prospěch.
„Výše částky se odvíjí od vytěženého množství, v loňském
roce jsme dostali 90 tisíc korun,“ doplnil starosta. Místním
těžba nevadí. „Problémy tu nejsou. Nákladní auta jezdí spí-
še na druhou stranu, směrem od obce. Až těžba skončí, důl
se zaplaví a děti se budou mít v létě kde koupat,“ uvedl
Josef Šedivý.
[
30. 05. 2013, 5+2 dny Lounsko a Žatecko
]
Zlevnění elektřiny přijde stát na miliardy
Pokud vláda neprotlačí rozpočet, zelená energie se výrazně
prodraží. Obnovitelné zdroje stojí české firmy násobně víc
než v okolních zemích. Nejistota ohledně cen elektřiny se již
netýká jen velkoobchodního trhu. Ani zákazníci netuší, kolik
budou příští rok platit. Regulační úřad tak připravil rovnou
šest scénářů, jak by se mohla do konečné ceny promítnout
jedna z klíčových položek – podpora obnovitelných zdrojů.
Jasné ale stále není ani to, jakou částkou na tuto podporu
přispěje stát. Vláda by nejraději svojí novelou (kterou zdědila
ještě po ministru Kubovi) zastavila podporu nových zdrojů
od roku 2014 a zastropovala poplatek na 495 korunách za
MWh. To by si ale vyžádalo přes 15 miliard ze státního roz-
počtu. Již nyní stát platí 11,7 miliardy, ze kterých od solár-
níků vybírá na srážkové dani necelých sedm miliard. Vládu,
která je zatím bez podpory parlamentu, tak čeká v parla-
mentu střet o navýšení této částky ze státního rozpočtu.
„Pokud vláda peníze do podzimu nezajistí, museli bychom
počítat s tím, že žádné nebudou. A poplatek by tak vyskočil
o 40 procent na 817 korun za MWh,“ říká předsedkyně ERÚ
Alena Vitásková. Není ani jasné, jestli se přijetí novely dá
vůbec stihnout. Zbývají jen tři měsíce a Hospodářský výbor
odmítá zkrácené legislativní řízení. „Stihneme to. Budeme
například zkracovat termíny mezi druhým a třetím čtením,“
říká šéf výboru Milan Urban. Za dnešní problém přitom Čes-
ko „vděčí“ úřednické Fischerově vládě (dnes je ministrem
financí) a váhání Poslanecké sněmovny, která v roce 2009
včas nestihla schválit připravený zákon, a zamezit tak solá-
rnímu boomu. Místopředsedou Hospodářského výboru byl
tehdy rovněž Urban. Pro zákazníky by neschválení rozpočtu