Basic HTML Version
20
Keramický zpravodaj 27 (3) (2011)
666.3.041 Pece, výpal
Becker F. H., Hajduk A.
Innovative heat treatment of ceramics by using low
O
2
technology
(Inovovaný vypalovací režim keramiky za použití
nízkokyslíkové technologie)
Interceram (1) (2011) Ceramic Monographs 1.6.1.
Autoři ve své monografii pojednávají o optimalizaci vypa-
lovacího režimu aplikovaného zejména
u moderních keramických materiálů tvarovaných za pří-
davku organických plastifikátorů a pojiv. Tyto přídavky je
nutno před dosažením zhutňovacích teplot odstranit ter-
mickým rozkladem, jinak by se při dokončování výpalu
uplatnily škodlivě (praskliny, puchýře, černé jádro). Přídav-
nými látkami jsou obvykle PVA, PEG, PAA, celuloza a poly-
sacharidy. Při jejich tepleném rozkladu vzniká mnoho pyro-
lyzních produktů (nebezpečný formaldehyd a jiné látky, jak
uvádí tabulka), které je nutno oxidací eliminovat. Autoři
ukazují, že nejúčinněji probíhá oxidace jen při malém pře-
bytku O
2
. K tomu je třeba mít křivky termické analýzy (viz
graf), spalovací diagram plynu (viz diagram) a ternární dia-
gram methanal (formaldehyd)-dusík-kyslík, ve kterém jsou
vyznačeny oblasti bezpečného spalování a oblasti s nebez-
pečím výbuchu. Přesným vyhodnocením se pak nastavují
optimální spalovací poměry. Při vlastním výpalu se stále
monitorují vznikající plyny a obsah kyslíku. Většina odpad-
ních plynů podrobených dodatečnému tepelnému zpraco-
vání se výhodně vrací do výpalu. Je uvedena řada schemat
a obrázků pecí (periodických i kontinuálních), u nichž je
tento způsob výpalu aplikován.
ISK-11-147
Kc
Safronova T. V. a kol.:
Porošok Ca-deficitnogo gidroksiapatita
dlja polučenija keramiki na osnovje
trikalcijfosfata
(Prášek Ca-deficitního hydroxyapatitu
k získání keramiky na bázi trikalcium fosfátu)
Steklo i keramika (1) (2011) 27-31, 3 obr., 2 tab., 18 lit.
Po teoretickém úvodu s odvolávkami na řadu literárních
odkazů podávají autoři celkový přehled o úrovni poznat-
ků o keramice na bázi Ca
3
(PO
4
)
2
, ozn. TKF, která je využí-
vána v kostním lékařství. Je schopna regenerovat kostní
tkáň a resorbovat se do ní. Jsou popsány 4 modifikace
TKF a jejich tepelná stabilita. Protože TKF nelze připravit
srážením z roztoků, používají se různé metody na mokré
i suché cestě. Autoři popisují postup výzkumu vlastní
metodou za použití tzv. dKTF (deficitní KTF). Ten synteti-
zovali ve třech variantách s deficitem poměru Ca/ P(1,67;
1,61; 1,48) ve vodném roztoku při 60 °C/pH 7 za opatr-
ného přikapávání roztoku Ca(NO
3
)
2
. Získané sraženiny
po sušení pomleli pod 200
µ
m a z nich lisovali zkušební
tablety 4x5x10 mm tlakem 50 MPa a vypalovali postup-
ně až na 1100 °C/6 h. Uvedeny chemické reakce probí-
hající při 700 – 800 °C a nad 800 °C. Rentgenovými
difraktogramy a elektronovými snímky sledovali fázové
složení a mikrostrukturu. Získali relativní hutnost vzorků
70 – 80 %. Převládající rozměr zrn ~ 500 nm. Při pomě-
ru Ca/ P 1,48 získali TKF, při poměru 1,67 nebo 1,61 zís-
kali dvoufázovou keramiku s hydroxyapatitem, tedy
HAP/ TKF, s rozměrem zrn nepřevyšujícím 1 nm. Článek
doprovází tabulky s charakterizací prášků, graf ztráty
hmotnosti na teplotě, difraktogramy a elektronové sním-
ky mikrostruktury.
ISK-11-148
Kc
666.3.047 Sušení
Anon.
Energy – efficient drying of bricks with the „Paraflow“
dryer from Keller HCW
(Firemní prezentace: Energeticky účinné sušení cihel
v sušárně „Paraflow“ od firmy Keller HCW)
Brick and Tile Industry International (1-2) (2011)
Fa Keller HCW úspěšně od počátku 90 let používá sušárny
Ecorapid. Pojmenování je odvozeno ze slov Ekonomie
a Rapid, z čehož vyplývá ekonomické rychlé sušení. V čase
prudké exploze energetických nákladů a zvýšených poža-
davků na kvalitu, souvisejících s vyšší efektivností a ekolo-
gičností procesu, provedla fa Keller potenciální zlepšení
pro všechny typy sušáren a vytvořila zcela nový typ – Paraf-
low. Pojmenování je odvozeno od slov parallel a flow.
Vztahuje se na paralelní proud recyklované vzdušiny podél
sestav sušeného zboží s doplňujícím přívodem teplého
vzduchu. Sleduje se tím rovnoměrná rychlost proudění
vzdušiny v sušárně. Na obrázcích je popisovaný systém
Paraflow dokumentován.
ISK-11-149
Kc
666.79 Speciální keramika
Kamsen E. a kol.:
Polysialate Matrixes from Al-rich and Si-rich metakaolins:
polycondensation and physico – chemical properties
(Polysialatové matrice z metakaolinů bohatých
jednak na Al, jednak na Si: polykondenzace
a fyzikálně chemické vlastnosti)
Interceram (1) (2011) 25-31, 4 obr., 2 tab., 19 lit.
V článku se autoři obsáhle a detailně teoreticky i prakticky
zabývají tvorbou geopolymerů z metakaolinů. Je to v sou-
časné době velmi aktuální tématika, jak to autoři dokládají
mnoha literárními odkazy. Vlastní výzkum je prováděn se
dvěma typy kaolinitických jílů z Kamerunu lišících se znač-
ně poměrem Si/ Al. Právě tento poměr ovlivňuje vývoj geo-
polymerní matrice, její mechanickou pevnost a hutnost.
Hlinitější jíl měl poměr Si/Al 1,15, druhý pak 2,19. Oba jíly
přeměnili na metakaolinit žíháním při 700 °C/4 h. Vlast-
nosti surových i vyžíhaných jílů jsou v tabulkách. Polymeri-
začním činidlem byla směs NaOH, KOH a vodního skla
v objemovém poměru 1:1:2. Vodní sklo 38 °Be - , s pomě-
rem SiO
2
/ Na
2
O=3. Ověřovali 5 zkušebních směsí s různým
poměrem obou jílů. Z připravených past zhotovili válcová
tělíska (prům. 25x60 mm) a hranoly 140x10x10 mm v tef-
lonových formách. Po třech dnech uložení bez přístupu
vzduchu a 10 dnech při běžné pokojové atmosféře byla
tělíska podrobena rozsáhlým fyzikálně mechanickým
zkouškám na moderních přístrojích (z USA). Sledována
byla i mikrostruktura (elektronové snímky) a rentgenová
difrakční analýza. Dosažené hodnoty jsou posuzovány
z hlediska liniové a prostorové polymerace s tvorbou poly-
sialatových matric. Lepších hodnot bylo dosaženo s použi-
tím jílu s vyšším poměrem Si/Al (pevnosti v tlaku
až 60 MPa).
ISK-11-150
Kc
Zaurah M. F. a kol.:
The role of nano TiO
2
on sintering and properties of
gelcasted alumina ceramics
(Role nanočástic TiO
2
na slinování a vlastnosti
korundové keramiky připravované gelovým litím)
Interceram (1) (2011) 14-18, 3 obr., 5 tab., 26 lit.
Skupina vědeckých pracovníků v čele s profesorem Zawrah
z egyptského výzkumného centra keramiky v Káhiře se v