Basic HTML Version
35
Keramický zpravodaj 27 (4) (2011)
rentní skelně krystalický materiál se svými vlastnostmi blíží
vlastnostem monokrystalů téhož složení, takže je perspek-
tiva pro jeho praktické použití.
ISK-11-235
Kc
Herman D. a kol.
Wear resistance glass–ceramics with a gahnite phase
obtained in CaO-MgO-ZnO-Al
2
O
3
-B
2
O
3
-SiO
2
system
(Otěruvzdornost sklokeramiky s fází gahnitu
v systému CaO-MgO-ZnO-Al
2
O
3
-B
2
O
3
-SiO
2
)
J. E. S. C. 31 (4) (2011) 485-492, 7 obr., 2 tab.
Ve skelné fázi z uvedených oxidů zjišťovali autoři podmín-
ky ke krystalizaci gahnitu (ZnAl
2
O
4
). Složení skelné fáze je
v poměrech jednotlivých atomů uvedeno. Výchozí zkouš-
kou k určení tepelného zpracování k vyvolání krystalizace
byla termická analýza, provedená s různými rychlostmi
ohřevu. Z ní byla určena aktivační energie a Avramiho
parametr krystalizačního procesu. Na křivkách DTA jsou
dvě exotermy (při 800 – 840 °C a při 870 – 915 °C), podle
nichž byl veden krystalizační proces. Nadto byla ověřena
teplota i přes 1000 °C, kdy krystaloval willemit Zn
2
SiO
4
,
avšak v hrubé nevhodné formě. Sklokeramika s čistou
gahnitovou fází vykázala mnohem lepší vlastnosti, než
když byly přítomny obě fáze. Vlastnosti K
IC
a otěruvzdor-
nost jsou porovnány (2,12 oproti 1,65 Mpa.m
1/2
, otěr 0,21
oproti 1,43.10
-4
mm
3
Nm
-1
). Článek doprovází řada tabulek,
grafických závislostí a obrázky mikostruktury. Přiložena je
ukázka brusné struktury složené ze zrn korundu pojených
sklo – keramickou jemně krystalickou gahnitovou fází.
ISK-11-236
Kc
Fleischman B.
Energy Consumption in the German Glass Industry
from 1920 to 2010
(Spotřeba energie v německém sklářském průmyslu
od r. 1920 do 2010)
Refractories Worldforum 3 (2) (2011) 41-45, 4 obr., 9 lit.
Stručný přehled o energetické spotřebě německého sklář-
ského průmyslu v minulých desetiletích, blíže graficky
dokumentovaných a hodnocených v souvislosti se zavádě-
ním nových technických opatření a celkovým zvyšováním
výrobní kapacity. Uvedeny jsou energetické spotřeby při
výrobě jednotlivých typů skel (float, stolní, vlákna atd.).
ISK-11-237
Kc
Miňko N. J. a kol.
Stabilizacija spektralnych charakteristik i technologii stekla
(Stabilizace spektrálních charakteristik
a technologie skla)
Steklo i keramika (3) (2011) 18-21, 2 tab.,18 lit.
Autoři v článku shrnují literární poznatky tykájící se spekt-
rálních charakteristik skel vyráběných kontinuálním taže-
ním vertikálním, válcováním a float – systémem. Základní
chemické složení a modul kyselosti (SiO
2
+ Al
2
O
3
)/ (CaO +
MgO + Na
2
O) jsou v tabulce. Vliv obsahu železa a poměru
jeho oxidačních stupňů Fe
2+
/ Fe
3+
ve skle je diskutován
z pohledu spektrálních charakteristik. Dle normy GOST je
pro tabulové sklo povolen max. obsah železa v rozmezí
0,05 – 0,15 %. Spektrální propustnost světla v IČ oblasti
se snižuje s obsahem Fe
2+
, kdežto u UV oblasti se snižuje
s obsahem Fe
3+
. U průmyslových tabulových skel celková
světlopropustnost při
λ
= 570 nm kolísá jen málo (84,9 –
90,0 %), kdežto v oblasti IČ, která je důležitá z teplotech-
nického hlediska, je kolísání při
λ
= 1100 nm mnohem
větší (44,2 – 81,1 %). Výsledky jsou doloženy hodnotami
různých skel v tabulce. Kolísání poměru Fe
2+
/Fe
3+
je ovliv-
něno jak surovinami, tak i technologickým postupem, což
autoři blíže specifikují. Ke stabilizaci tohoto poměru ve
vyrobeném skle doporučují 11 technických a kontrolních
opatření.
ISK-11-238
Kc
Jacenko E. A. a kol.
Primenenie matematičeskogo modelirovanija pri
issledovanii pročnostnych svojstv penošlakostekla
(Použití matematického modelování při výzkumu
pevnostních vlastností struskového pěnoskla)
Steklo i keramika (3) (2011) 21-24, 2 obr., 2 tab., 4 lit.
Struskové pěnosklo je v práci představeno jako nový sta-
vební materiál, který lze vyrábět s využitím odpadní surovi-
ny. V tomto článku se jedná o strusku z novočerkasské
elektrárny. Chemické složení uvedeno (53 % SiO
2
, 20,4
Al
2
O
3
, 14,2 % Fe
2
O
3
atd.). Zkušební směsi jsou pro vyhod-
nocování metodou plánovaného experimentu složeny v
rozmezích: 70 – 80 % strusky a 5 – 15 křídy (s běžnou pří-
sadou práškového skla). K těm je přiřazeno rozmezí další-
ho faktoru a to doby napěňování při 950 °C 20 – 40 min.
Briketované vzorky byly vkládány do pece vyhřáté na
650 °C, pokračovalo se pak 40 minutovým ohřevem na
950 °C s výdrží 30 min, a samovolným chlazením v peci
kvůli zamezení tvorby zbytkových napětí. Dosažené vlast-
nosti konečných výrobků sloužily k vyhodnocování matrice
systémem „STATISTICA“ a k vyčíslení koeficientů podle
matematických rovnic. K nim jsou pak uvedeny obrázky
2D a 3D s vlivem proměnných veličin (složení směsí a čas
napěňování) na pevnost a na pórovitost výrobků. Použitá
metoda matematického modelování umožnila podstatně
omezit experimentální práce a dát podklady k dalšímu
výzkumu.
ISK-11-239
Kc
620.1.05 Zkoušení, měření
Luz A. P. a kol.
Slag Foaming: Fundamentals, Experimental Evaluation
and Application in the Steelmaking Industry
(Napěňování strusek: Podstata,
experimentální vyhodnocování a využití
v ocelářském průmyslu)
Refractories Worldforum 3 (2) (2011) 91-97, 8 obr., 30 lit.
Obsáhlý článek zabývající se teoretickými i praktickými
otázkami tvorby napěněné strusky na roztavené oceli
v elektrických i bazických pecích. Je to důležité technolo-
gické opatření zajišťující kvalitu oceli při energetických
úsporách. Výzkum sledoval vliv bazicity, FeO, povrchového
napětí, viskozity a suspendovaných částic.
ISK-11-240
Kc
Jinliang He. a kol.
Non – unifrom ageing behavior of individual grain
boundaries in ZnO varistor ceramics
(Nestejnoměrné chování při stárnutí
individuálních rozhraní zrn v ZnO–varistorové
keramice)
J. E. C. S. 31 (8) (2011) 1451-1456
Autoři uvádějí, že byly poprvé měřeny charakteristiky na
rozhraní zrn ve varistorové keramice na bázi ZnO a to
i v průběhu postupujícího stárnutí. Za tím účelem byla
použita mikrokontaktní technika za současného zkrácení