Basic HTML Version
31
Keramický zpravodaj 27 (2) (2011)
mají prokazatelnou samodezinfekční fotokatalytickou
účinnost i bez UV záření.
ISK-11-104
Df
Solunin V. L. a kol.
Novyje otěčestvennyje implantacionnyje materialy
i ich primenenije v kliničeskoj praktike
(Nové ruské implantační matriály a jejich použití
v klinické praxi)
Steklo i keramika (12) (2010) 27-32, 6 obr., 12 lit.
Přehledný článek zabývající se celkovým stavem v oblasti
výzkumu, výroby a použití kostních implantátu v Rusku
spolu s porovnáním se stavem tohoto oboru ve vyspělých
státech. Z uvedeného pojetí vyplývá, že je nutno zvýšit
úroveň spolupráce příslušných vědeckých pracovišť, uni-
versit, lékařských zařízení a specialisovaných výrobců. Zain-
teresované instituce jsou v článku jmenovitě uvedeny.
Vyjmenovány jsou zahraniční společnosti, zvláště z Němec-
ka a Švýcarska, s charakteristikou jejich výrobků. Je kon-
statováno, že nejlepší ruský výrobek Kollan An (výrobce
Intermedapatit) se plně západním vyrovná, posuzováno ze
všech možných hledisek. Hlavním výzkumným pracovištěm
je “Centrální vědecko-výzkumný institut automatizace
a hydrauliky”. Stručně je popsán vývoj implantátů
v posledním desetiletí. V současné době se provádějí práce
na registraci a certifikaci siliko-vápenato-fosfátové kerami-
ky pro kostní a zvláště čelisťové implantáty. Zdůrazňuje se
nutnost finančních vkladů k rozvoji a výrobě biokeramiky.
Článek doprovází řada ilustračních fotografií z vybavení
laboratoří včetně ukázek implantátů.
ISK-11-105
Kc
666.646 Obkladové materiály
Rosales G. A. a kol.:
Development of iron oxide-rich frits and glazes
for application on ceramic tiles
(Vývoj frit a glazur s vysokým obsahem železa
k upotřebení na keramické obkladové prvky)
Interceram (1) (2011) 48-52, 6 obr., 4 tab., 18 lit.
Práce se zabývá výzkumem vysoce železitých sklo-kera-
mických glazur na dlaždice a obkladačky, které pak vyka-
zují řadu zvláštních vlastností vyplývajících z obsahu mag-
netických fází pro aplikace v lékařství i technické praxi
(antistatické chování, tepelné vlastnosti, zachycování elek-
tromagnetických vln o velké intenzitě). Autoři se zabývali
systémem SiO
2
-CaO-Fe
2
O
3
. Použili komerčně dostupné
čisté suroviny: SiO
2
, CaCO
3
a Fe
2
O
3
. Zvolili si 4 zkušební
směsi, v nichž obsah Fe
2
O
3
byl v rozmezí 10 – 40 %. Frity
získali tavením v průmyslové plynem otápěné peci na
1450 °C s prudkým vodním chlazením. Z nich po semletí
připravili glazurové břečky (h = 1,73 g/cm
3
) za přídavku
karboxymetylcelulozy, tripolyfosfátu sodného a kaolinu. Ty
aplikovali na porceláninový kameninový střep a vypálili
v provozní peci na 1200 °C s režimem ohřevu
150 °C/min. Vlastnosti frit a glazur posuzovali nejmoder-
nějšími instrumentálními metodami. Chemické složení frit
se částečně obohatilo o Al
2
O
3
(2 – 5 %), což autoři připi-
sují silnému korozivnímu účinku vysoce železitých tavenin
na kelímky. Taveniny frit jsou převážně amorfní s velmi
malým obsahem magnetitu, směs s 24 % Fe
2
O
3
zcela
amorfní. Diskutovány jsou výsledky analýzy oxidačních
stupňů železa – Fe
°
, Fe
2+
, Fe
3+
. Dilatometrické údaje jsou
v tabulce a zhodnoceny jsou podle Appenovy teorie.
U glazur je krystaličnost zřejmější (opět vzorek s 24 %
Fe
2
O
3
nevykázal krystalizaci), prokázány byly modifikace
wollastonitu (para- a pseudo-) a oxidů železa, z nich hlav-
ně hematit. Rozdíly jsou podle povrchu a vnitřku glazury
(viz elektronové snímky). Zvláštní chování vzorku s 24 %
Fe
2
O
3
bylo zjištěno i na žárovém mikroskopu. Autoři to
připisují vlivu obsahu Fe
2
O
3
, který zabraňuje krystalizaci
wollastonitu.
ISK-11-106
Kc
666.1 Sklo
Koroleva O. N. a kol.
Struktura borosilikatnych stekol po dannym spektroskopii
kombinacionnogo rassejanija
(Struktura borokřemičitých skel z údajů
spektroskopie kombinačního rozptylu)
Steklo i keramika (11) (2010) 10-12, 3 obr., 5 lit.
Borosilikátová skla systému Na
2
O-B
2
O
3
-SiO
2
mají stále větší
význam pro uchovávání radioaktivních odpadů a v techni-
ce vůbec. Autoři zjišťovali jejich strukturu, koordinační
poměry, množství můstkových a nemůstkových kyslíků ve
sklech s obsahem 20 – 40 % B
2
O
3
. V laboratoři si připravili
tavením při 1473 K pět skel s odstupňovaným obsahem
oxidu boru. Analýzu jejich struktury zjišťovali pomocí
spektrometru „iHR 320 Labram“ s připojeným mikrosko-
pem Olimpus BX41 a programovým vybavením OMNIC
Hermo Nicolet. Získaná spektra jsou na obrázcích. Jejich
interpretaci je věnována podstatná část článku. Z toho pak
vyplývá závěr, že v systému Na
2
O-B
2
O
3
-SiO
2
se při postup-
ném zvyšování obsahu oxidu bóru a při současném zacho-
vání poměru Na
2
O:B
2
O
3
=1 význačně mění strukturní
poměry a vazby v silikátové mřížce. Dochází k depolymeri-
zaci, tetraedry obsahují proměnlivá množství nemůstko-
vých atomů kyslíku. Přítomny jsou tetraedry BO
4
propoje-
né s nesymetrickými trojúhelníky BO
3
. V literatuře jsou
odkazy na použití Ramanovy spektroskopie v oboru struk-
tury borosilikátových skel.
ISK-11-107
Kc
Levickij J. A., Panko L. F.
Vlijanie sostava i strukturnych faktorov na vjazkosť
borosilikatnych stekol i rasplavov
(Vliv složení a strukturních faktorů na viskozitu
borokřemičitých skel a tavenin)
Steklo i keramika (11) (2010) 6-9, 4 obr., 2 lit.
Autoři z běloruské technické university se v článku zabývají
studiem průběhu viskozity borosilikátových skel v oblasti
10
10
až 10
4
Pa.s, tj. v teplotním rozsahu 650 – 950 °C.
Používali k tomu viskozimetr Orton-PPV 1000 (USA).
Měření prováděli na tělískách s kruhovým průřezem výšky
5 mm. Vzorky při měření jsou pod zatížením. K výzkumu
sestavili autoři 15 receptur skel, z nichž část byla s přídav-
kem a část bez přídavku Al
2
O
3
. Výsledky měření jsou ve
formě křivek ln
η
, - °C uvedeny v řadě grafů. Průběh
některých křivek je značně anomální, což autoři v článku
podrobněji hodnotí. Popisují složitý vliv rozměšování fází ať
již za tekutého stavu (tzv. likvace resp. mikrolikvace s roz-
měrem kapiček 0,05 – 0,3
µ
m) či za spinodálního (krystali-
začně zárodečného) stavu. Je diskutován vliv B
2
O
3
, CaO
a zejména Al
2
O
3
na průběh křivek v oblasti přechodu skla
z plastického do tekutého stavu. Pomocí elektronového
transmisního mikroskopu sledovali tvorbu likvačních
a zárodečných podílů. Potvrdili, že tvorbou likvační mikro-
struktury a vznikem krystalů při tepelném zpracování zku-
šebních skel se zvyšovala viskozita o 1 až 2 řády, čímž se
sklo stávalo méně „dlouhým“.
ISK-11-108
Kc