11
            
            
              Keramický zpravodaj 28 (4) (2012)
            
            
              nerostu, kde postup každé z těžebních stěn je menší než
            
            
              20m za rok a roční těžba nepřekročí 50000 m
            
            
              3
            
            
              , se důlně
            
            
              měřická dokumentace řídí vyhláškou ČBÚ č. 175/92 Sb.,
            
            
              ve znění pozdějších předpisů [6].
            
            
              Pro plánování těžby při povrchovém dobývání můžeme
            
            
              využít:
            
            
              • 
            
            
              
                základní důlní mapu
              
            
            
              , což může být základní průzkum-
            
            
              ná mapa při provádění geologicko-průzkumných prací
            
            
              na ložiscích nerostů na povrchu, základní mapa lomu při
            
            
              povrchovém dobývání nerostů, základní mapa zvlášt-
            
            
              ních zásahů do zemské kůry,
            
            
              • 
            
            
              
                profily a řezy
              
            
            
              , které mají hlavní význam u povrchových
            
            
              lomů a konstruují
            
            
              se buď z měřených údajů nebo od-
            
            
              vozením ze základní mapy,
            
            
              • 
            
            
              
                mapu povrchu
              
            
            
              , která je vedena na podkladu pozemko-
            
            
              vé mapy a jejím důležitým prvkem jsou vrstevnice v in-
            
            
              tervalu, který určí hlavní důlní měřič,
            
            
              • 
            
            
              
                účelové důlní mapy
              
            
            
              , které jsou dány zvláštními před-
            
            
              pisy (provozní důlní mapa, základní mapa závodu aj.)
            
            
              a mapy podle potřeb závodu a rozhodnutí hlavního důl-
            
            
              ního měřiče.
            
            
              
                2.2 Státní mapové dílo
              
            
            
              Při plánování těžby od samotného počátku není většinou
            
            
              výše uvedená dokumentace k dispozici a můžeme využít
            
            
              těchto podkladů [9]:
            
            
              • 
            
            
              
                Katastrální mapu
              
            
            
              – je mapa velkého měřítka, zobra-
            
            
              zující všechny nemovitosti a katastrální území, kte-
            
            
              ré jsou předmětem katastru. Pozemky se zobrazují
            
            
              průmětem svých hranic, stavby se zobrazují průmě-
            
            
              tem vnějšího obvodu. Může být ve formě digitální
            
            
              nebo analogové nejčastěji v měřítku 1:1000, 1:2000
            
            
              a 1:2880.
            
            
              • 
            
            
              
                Státní mapu v měřítku 1:5000
              
            
            
              – její polohopisný zá-
            
            
              klad tvoří katastrální mapy, je doplněna o výškopis
            
            
              odvozen ze základní mapy ČR 1:10000.
            
            
              • 
            
            
              
                Základní mapu České republiky v měřítku 1:10000
              
            
            
              –
            
            
              má charakter topografické mapy obsahující poloho-
            
            
              pis výškopis a popis.
            
            
              • 
            
            
              
                ZABAGED
              
            
            
              – je digitální grafický model území ČR, je-
            
            
              hož podrobnosti odpovídají Základní mapě ČR 1:10 000.
            
            
              Výhodou je vektorová kresba umožňující práci v grafic-
            
            
              kých programech (AutoCAD, MicroStation, Kokeš, Atlas,
            
            
              aj.) viz obr. 1.
            
            
              
                
                  Obr. 1
                
              
            
            
              
                Ukázka databáze ZABAGED [9]
              
            
            
              
                2.3 Ostatní
              
            
            
              Do této skupiny podkladů můžeme zařadit:
            
            
              • 
            
            
              
                Fotogrammetrické snímky
              
            
            
              – nejčastěji se používají le-
            
            
              tecké snímky s velikostí pixelu 0,1m – 1m. Mnohdy tvoří
            
            
              důležitý podklad i historické snímky zájmového území.
            
            
              • 
            
            
              
                Přímé měření v terénu
              
            
            
              – účelová mapa na základě pří-
            
            
              mého měření v terénu pomocí geodetických metod (ta-
            
            
              chymetrie, GNSS, TLS).
            
            
              • 
            
            
              Geologické a hydrogeologické, popisy vrtů, zprávy, pro-
            
            
              fily, výsledky geofyzikálního průzkumu, geotechnické
            
            
              zprávy, uzemní plány obcí, aktuální legislativu, chráněné
            
            
              objekty, historické mapy či vyprávění pamětníků.
            
            
              
                3. Příklad
              
            
            
              Jako příklad zpracování podkladů pro plán využití ložis-
            
            
              ka je uvedena jedna lokalita, kde bylo za úkol výpočet
            
            
              vytěžitelných zásob užitného nerostu a analýza možnosti
            
            
              realizace výsypky dle požadavku těžební společnosti
            
            
              a vyhlášky ČBÚ č. 26/1989 Sb., ve znění pozdějších před-
            
            
              pisů [7].
            
            
              V rámci projektu bilancí zásob a výsypky byly zpracovány
            
            
              2 varianty a to:
            
            
              • 
            
            
              varianta A – bez zahloubení (ukončení těžby na horizontu
            
            
              360m n.m. ) 960000 m
            
            
              3
            
            
              ,
            
            
              • 
            
            
              varianta B – se zahloubením (ukončení těžby na horizontu
            
            
              345m n.m.) 1580000 m
            
            
              3
            
            
              .
            
            
              Při návrhu tvorby výsypek je počítáno s ukládáním 50%
            
            
              objemu z hodnoty objemu vytěženého nerostu. Na výsyp-
            
            
              ku budou ukládány nerosty s nevhodnou kvalitou pro další
            
            
              zpracování a nepoužitelné frakce po úpravě. Hodnota
            
            
              50% byla určena podle předpokládaných objemů nekvalit-
            
            
              ních nerostů a předchozích zkušeností těžební organizace
            
            
              se zpracováním kvalitního nerostu.
            
            
              
                3.1 Geologická a hydrogeologická charakteristika
              
            
            
              
                ložiska
              
            
            
              Geologickou stavbu tvoří horniny devonského podloží,
            
            
              které jsou prostoupeny útvary z období čtvrtohor. Útvary
            
            
              paleozoika jsou charakterizovány vrstvami s vyskytujícími
            
            
              se břidlicemi fylitů a šedých balvanů, slabě až mírně me-
            
            
              tamorfovaných šedočerné barvy. Fylitové břidlice obsa-
            
            
              hují drobné substance muskovitu a biotitu včetně chloritu.
            
            
              Místy přecházejí do poloh žul s obsahem čoček křemene
            
            
              a jsou spjaty s hydrotermálními procesy. Ve vrchní částí
            
            
              je hornina zvětralá, rozrušena a výrazně zrnitá. Tektonic-
            
            
              ké poměry jsou komplikovány. Průběh a sklon vrstev je
            
            
              ve směru SZ-SV.
            
            
              Hydrogeologické poměry nejsou pozorovány pro výron
            
            
              podzemních vod do podloží. Prováděné dobývání v sou-
            
            
              časnosti nemá vliv na povrchové vody. Důlní vody, zejmé-
            
            
              na z atmosférických srážek, jsou odváděny vybudovaným
            
            
              odvodňovacím potrubím mimo prostor dobývání. Začátek
            
            
              odvodňovacího potrubí je uložen na horizontu 360m n.m.
            
            
              a odvodnění je severovýchodním směrem mimo prostor
            
            
              dobývání, s ukončením na pozemku těžební organizace
            
            
              směrem k vodnímu toku místního potoka.
            
            
              
                3.2 Plán těžby
              
            
            
              Plán těžby byl zpracován v programech AutoCAD a At-
            
            
              las DMT. Software AutoCAD je grafickým programem
            
            
              společnosti Autodesk. Software Atlas slouží pro zpraco-
            
            
              vání prostorových dat jako digitální model terénu (DMT).
            
            
              Na pracovišti Institutu geodézie a důlního měřictví, Hornic-
            
            
              ko-geologické fakulty, VŠB-TU Ostrava se tento software
            
            
              využívána k výuce a přípravě studentů ve všech stupních
            
            
              vysokoškolského studia pro praxi jak uvádí [2]. Základní
            
            
              verze programu Atlas má tyto rozšiřujícími moduly: