Basic HTML Version
8
Keramický zpravodaj 28 (4) (2012)
Obr. 4
Vliv teploty (režimu) výpalu na nasákavost
zkušebních vzorků vyrobených z plastického těsta
Soubor zkušebních vzorků vyrobených z plastického těsta
byl vypálen také v provozní tunelové peci cihelny, která pro-
dukuje pálené střešní tašky. Pro porovnání byly pro tento
experiment připraveny také referenční vzorky ze směsi 40%
Obr. 5
Vliv způsobu vytváření na nasákavost zkušebních
vzorků (výpal 1120FAST)
Vzorek
DP
[%]
R
[MPa]
T-value
[-]
Ev
[%]
B
[kg.m
-3
]
P
[%]
T
[kg.m
-3
]
zž
[%]
BK
-5,9
26,3
0,96
4,7
2182
2,1
2428
5,9
OK
-5,5
34,3
0,96
4,7
2219
2,1
2476
5,1
VK
-7,4
49,5
0,33
0,9
2043
0,1
2380
8,2
AO
-5,1
41,8
0,96
4,7
2305
2,0
2584
6,7
PM
-7,9
32,1
0,98
8,1
1951
4,1
2314
5,8
REF
-3,4
22,8
0,97
6,8
2075
3,3
2417
6,2
jílu B1 a 60% mletého křemičitého písku (označeny REF
v tab. 4), který svou zrnitostí (zbytek na sítě 0,063mm činil
8,7%) odpovídal použitým odpraškům a kalům (tab. 1).
Po provozním výpalu v tunelové peci se jednoznačně proje-
vila nejvyšší slinovací aktivita u střepu s obsahem kalu z pra-
ní moravské droby v lomu Výkleky (VK v tab. 4), který dosáhl
výrazně nejnižší nasákavosti a tomu odpovídající nejvyšší
pevnosti v ohybu R. Naprosto srovnatelnou pórovitost do-
sáhly střepy s obsahem kalu z praní žuly v lomu Bílý ká-
men a Olbramovice (BK a OK) i střepy obsahující odprašky
z drcení amfibolitu (AO), které při shodné nasákavosti stře-
pu výrazně předčí střepy BK a OK vyšší pevností v ohybu
související s vysokou objemovou hmotností amfibolitu. I při
takto nízké teplotě výpalu se zkoušené odprašky a kaly pro-
jevují jako tavivo, resp. jako složky surovinové směsi, které
zvyšují hutnost a zejména pevnost střepu v porovnání s re-
ferenčním střepem REF (v tab. 4) obsahujícím křemenný
písek jako neplastickou složku směsi. Při tomto porovnání
lze potom elektrárenský popílek (PM) označit za lehčivo, ne-
boť v porovnání s křemenným pískem vylehčuje střep o 124
kg.m
-3
, resp. zvyšuje jeho nasákavost o 1,3%. S největší
pravděpodobností vlivem modifikační přeměny křemene při
573 °C je popílkový střep PM i při vyšší pórovitosti výrazně
pevnější, než střep obsahující křemenný písek REF (tab. 4)
– rozdíl v pevnosti v ohybu je téměř 10 MPa.
Tab. 4
Vlastnosti střepů z plastického těsta pálené v cihlářské tunelové peci (výpal 1030TP)
Legenda: DP-délkové změny pálením, R-pevnost v ohybu, Ev-vakuová nasákavost, B-objemová hmotnost, P-zdánlivá
pórovitost, T-zdánlivá hustota, zž-ztráta žíháním
Na základě nepřímého kritéria mrazuvzdornosti (T-value) by
bylo možno téměř všechny posuzované střepy označit jako
nemrazuvzdorné s výjimkou střepu VK, který vykazuje z po-
hledu mrazuvzdornosti velmi optimistickou hodnotu T-value
= 0,33. Z praktického hlediska lze ovšem předpokládat, že
střepy obecně s nasákavostí výrazně nižší jako 5% a pev-
ností v ohybu nad 26 MPa by mohly být mrazuvzdorné i při
nepříliš výhodné distribuci velikosti pórů reprezentované
nepřímo koeficientem T-value.
Vlastnosti střepů bez použití vazného jílu
Kaly z praní kameniva z lomu Výkleky a Luleč vykazují nato-
lik dostatečnou plastičnost, že byla možnost vytvořit z nich
zkušební vzorky z plastického těsta o deformačním poměru
podle Pfefferkorna d=0,7 stejným způsobem, jako vzorky
obsahující vazný jíl. Část takto připravených vzorků byla vy-
pálena v laboratoři (1120 a 1120FAST) a část se opět pálila
v cihlářské tunelové peci (1030TP).
Experiment potvrdil velmi dobrou slínavost obou zkouše-
ných kalů, kdy jejich teplota slinutí leží pod 1120 °C. Ne-
patrně vyšší slínavost kalu Výkleky (VK-2) souvisí s jeho
granulometrií - nižší zbytek na sítě 0,063mm (tab. 1). Lze