Basic HTML Version
36
Keramický zpravodaj 27 (2) (2011)
indikátorem pro optimalizaci hustoty směsi a její pevnosti
mohou být rozlivové testy.
ISK-11-121
So
B.-G. Kang, J. Hannawald, W. Brameshuber
Damage Behavior of Yarn Embedded in Concrete Using
Acoustic Emission Analysis
(Vlastnosti poškození vláken-příze vložených
do betonu s využitím akustické emisní analýzy)
ACI (1) (2011) 95-101, 14 obr., 2 tab.
Beton vyztužený textilními vlákny je inovativní kompozitní
materiál ve stavebnictví. V heterogenní struktuře textilní
výztuže se může vyskytnout řada poškození a poruch. Pro
zjištění chování výztuže při namáhání byla použita analýza
akustických emisí. Protože jsou akustické emise způsobeny
různými mechanismy, např. zlomením, rozpojením vláken,
tvorbou mikroprasklin v betonu, bylo třeba nejdříve charak-
terizovat jejich příčiny. Proto byly testy provedeny na izolova-
ných vláknech. Při pull-out testech bylo zaznamenáno 358
akustických jevů. Nejvíce akustických jevů (popraskání vlá-
ken), nastalo po dosažení maximální intenzity testů. Poža-
davky lokalizace splnilo 320 nalezených jevů, které se nej-
častěji objevovaly uprostřed délky vložených vláken. Během
pull-out testů bylo dosaženo vysoké přesnosti lokalizace
poruchy vlákna a byl sledován rozsah poškození materiálu.
ISK-11-122
So
Kränkel T., Lowke D., Gehlen Ch.
Properties of fresh and hardened concrete. SCC
with crushed aggregate
(Vlastnosti čerstvého a ztvrdlého betonu. SCC
se drceným kamenivem)
BFT (3) (2011) 4-15, 8 obr., 3 tab.
Jedním z faktorů, které ovlivňují zpracovatelnost samoz-
hutnitelného betonu (SCC) je tvar zrn hrubého kameniva.
Pro výrobu SCC se nejčastěji používá kamenivo s kulatými
zrny. Tato práce se zabývala možnostmi použití drceného
kameniva a jeho vliv na vlastnosti SCC (zpracovatelnost,
pevnostní a deformační vlastnosti). U tří typů kameniva
(vápnitý spodní morénový štěrkopísek, drcený bazalt
a drcený granit) byly sledovány parametry částic (kvantita-
tivní obsah v betonu, symetrie částic, index drsnosti,
poměr šířka/délka částic). Obsah hrubého kameniva v SCC
se pohybuje mezi 29 a 35 %. Vyšší obsah drceného
kameniva vedl ke zhoršení zpracovatelnosti, ale zároveň
měl za následek zvýšení pevnosti v tlaku a v příčném tahu.
ISK-11-123
So
A building sculpture made of lightweight concrete
Berlin: Residential and commercial building
(Budova z lehkého betonu. Berlín: Obytná
a komerční budova)
BFT (3) (2011) 60-61, 2 obr.
Nová šestipatrová obytná a komerční budova na Rosa-
Luxemburk-Platz v Berlíně vypadá jako socha vyříznutá
z jednoho bloku. Pro splnění ambiciózního architektonic-
kého návrhu bylo hlavním požadavkem najít lehký ale
dostatečně pevný beton, který zároveň musel splňovat
estetické požadavky na tmavou a zcela hladkou bezespá-
rovou fasádu. Proto byl vybrán lehčený liaporový beton
LC16/18 s objemovou hmotností v suchém stavu
1400 kg/m
3
, obsahující liaporové kamenivo F 4.5 2-10 mm
a liapor K 0-2 mm. Tmavého zbarvení bylo dosaženo při-
dáním stálobarevného tekutého pigmentu při výrobě beto-
nu. Lehčený liaporový beton tvoří 20 cm silnou vnější vrst-
vu konstrukce, následuje 8 cm silná izolační vrstva a 24 cm
silná vnitřní stěna z obyčejného betonu. Výsledkem je rov-
noměrně tmavý betonový povrch, který zajišťuje dynamiku
a lehkost budovy.
ISK-11-124
So
Evans E. M. a kol.
Ispolzovanie aljuminievogo šlama i aljuminiewogo šlaka
(okaliny) dlja izgotovlenija glinozemistogo cementa
(Využití hliníkového kalu a strusky (okují)
k přípravě hlinitého cementu)
Ogneupory i techničeskaja keramika, 2010, 11/12, 61-69,
9 obr., 4 tab., 32 lit.
Jako zdroj oxidu hlinitého při výrobě cementu byla použita
hliníková struska (37,50 - 48,75 %), doplněná hliníkovým
kalem 35 - 50 %), sloužícím jako zdroj oxidu vápenatého.
Doplněny byly čistým oxidem hlinitým (12,50 - 16,25 %).
Čtyři směsi s odstupňovaným složením byly vyžíhány při tep-
lotách 1500 a 1550 °C. Rentgenograficky byly zjištěny
monoaluminát, dialuminát a hexaaluninát vápenatý, z nichž
poslední zhoršuje mechanické vlastnosti. Dále byl zjištěn také
hořčíko-hlinitý spinel. Vzorky s mono- i dialuminátem vyho-
věly požadavkům mezinárodních “cementačních” standardů.
ISK-11-125
Df
666.295 Glazury, dekorační techniky
Jacenko E. A.
Vlijanije dobavki P
2
O
5
na process kristallizacii Li
2
TiO
3
pri
glušenii belych odnoslojnych stekloemalevych pokrytij
(Vliv přídavku P
2
O
5
na proces krystalizace Li
2
TiO
3
při zakalování bílých jednovrstvých sklovitých
emailových povlaků)
Steklo i keramika (12) (2010) 24-26, 3 obr., 1 tab., 4 lit.
Autor se v článku zabývá rozborem vlivu jednotlivých kom-
ponent na stupeň bělosti smaltu na kovu.
Cílem bylo získat smalt s teplotou tavení 720 °C/ 7 min.
(max. hodnoty). Základem byl trojný systém
R
2
O-TiO
2
-(B
2
O
3
+SiO
2
), kde R=Li, Na, K a poměr (hm.) mezi
Na
2
O.K
2
O.Li
2
O činil 1,0:0,4:0,5. K tomuto systému byly
jako látky vyvolávající zakalování přidávány v malém
množství oxidy Al a Ti. Složení zkušebních skel spolu
s vyhodnocením lesku a bělosti je v tabulce. Podstatou
zakalování je krystalizace Li
2
TiO
3
, která je vyvolána zárodky
mikrooblastí s obsahem P
2
O
5
. Jeho oblast vlivu na průběh
krystalizace byla prozkoumána v rozmezí 0,5 - 5 %. Na
snímcích z elektronového mikroskopu je názorně ukázán
postup krystalizace. Vlastní průběh krystalizace za různých
rychlostí ohřevu a chlazení (2 °C až 50 - 80 °C/min) je
zachycen na křivkách DTA. Zjištěné endo- a exo- prodlevy
jsou v článku vysvětleny. Mimo hlavní prodlevy krystalizace
Li
2
TiO
3
jsou doloženy i malé prodlevy reflektované krystali-
zací Na
2
SiO
3
a TiO
2
. Krystalizační rychlosti jsou dostatečně
velké k tomu, aby takový smalt byl použit v praxi. Výsledky
práce jsou předmětem patentu (viz. lit).
ISK-11-126
Kc
Dimitrov C. J.
Sintez i struktura keramičeskich pigmentov na osnovje
cirkona, sodjeržašich Mn, Co, Ni v kačestvje
chromofornych elementov
(Syntéza a struktura keramických pigmentů
na bázi zirkonu, obsahujících Mn, Co, Ni
jako chromoforové prvky)