24
            
            
              Keramický zpravodaj 28 (4) (2012)
            
            
              klade velký význam na vzdělání, osvojení si základních
            
            
              technologií a mezinárodní zkušenosti.
            
            
              ISK-12-228 
            
            
              Le
            
            
              S. Gschiel a kol. 
            
            
              Production of MgAlON Bonded Alumina Refractories
            
            
              
                (Výroba aluminátových žáruvzdornin vázaných
              
            
            
              
                MgAlON)
              
            
            
              Interceram Refractories (1) (2012) 48-51, 4 obr., 3 tab., 16 lit.
            
            
              Oxido-neoxidové žárovzdorné kompozity jsou stále více
            
            
              žádány odvětvím výroby železa pro svoji korozní odolnost,
            
            
              nízkou tepelnou roztažnost a vysokou tepelnou vodivost.
            
            
              Jejich nevýhodou je malá stabilita AlON. Tu lze zlepšít
            
            
              přísadou MgO za vzniku spinelové fáze MgAlON. Ta se
            
            
              vyznačuje vysokou pevností v tlaku a v ohybu a zvláště
            
            
              vysokou odolností proti roztavené strusce a kovu a níz-
            
            
              kým koeficientem tepelné roztažnosti (5,3.10
            
            
              -6
            
            
              K
            
            
              -1
            
            
              až
            
            
              7,4.10
            
            
              -6
            
            
              .K
            
            
              -1
            
            
              ). Cílem výzkumu bylo připravit aluminátovou
            
            
              žárovzdorninu vázanou pojivem MgAlON. Jako výchozí
            
            
              suroviny byly použity AlN, jemný Al
            
            
              2
            
            
              O
            
            
              3
            
            
              a MgAl
            
            
              2
            
            
              O
            
            
              4
            
            
              . Prvotní
            
            
              zkoušky proběhly s tělísky 6x12mm vypálenými 5 hodin
            
            
              při 1650 °C. Po jejich zhodnocení pokračovala práce s vál-
            
            
              covými tělesy 50x50 pojenými zkušebně několika druhy
            
            
              organických pojiv; jako nejlepší se ukázala kombinace
            
            
              izopropanolu a dextrinu. Kombinace surovin byla zvolena
            
            
              podle fázového diagramu. Z namíchané směsi surovin
            
            
              pak byla tlakem 140 MPa vylisována zkušební tělesa, která
            
            
              byla změřena a zvážena. Potom byla vypálena v grafito-
            
            
              vých kelímcích v grafitové peci. Některé vzorky byly při
            
            
              výpalu uloženy v práškové směsi sestávající z BN, Al
            
            
              2
            
            
              O
            
            
              3
            
            
              a MgO. Ochlazováno bylo dvěma postupy 2 a 5 K.min
            
            
              -1
            
            
              .
            
            
              Po vyžíhání byly vzorky opět změřeny, zváženy, stano-
            
            
              vena objemová hmotnost, zdánlivá pórovitost, pevnost
            
            
              v tlaku a modul pružnosti. Složení bylo ověřeno pomocí
            
            
              rentgenové difrakce, pomocí mikroanalysy EDX, optickou
            
            
              a elektronovou mikroskopií. Výsledky ukázaly velký vliv
            
            
              uložení vzorků při žíhání v práškovém loži sestávajícím
            
            
              z BN, Al
            
            
              2
            
            
              O
            
            
              3
            
            
              a MgO, což pomohlo, spolu s pomalým chla-
            
            
              zením, k odstranění tvorby trhlin. Složení pojiva MgAlON
            
            
              bylo: N – 2,59%, O – 57,76%, Mg – 3,06%, Al – 36,39 a Si
            
            
              – 0,14%. Chování vzorků v peci rovněž záviselo na způso-
            
            
              bu a místě uložení.
            
            
              ISK-12-229 
            
            
              Le
            
            
              K. Andreev a kol. 
            
            
              Effect of Dry Joints on Compressive Behaviour of Refrac-
            
            
              tory Linings
            
            
              
                (Vliv suchých spár na tlakové chování žáruvzdorné
              
            
            
              
                vyzdívky)
              
            
            
              Interceram Refractories (1) (2012) 63 – 66, 8 obr., 2 tab.,
            
            
              4 lit.
            
            
              Spáry mezi tvarovkami žárovzdorné vyzdívky jsou velmi
            
            
              důležitým faktorem. Je známo, že tuhost žárovzdorné
            
            
              vyzdívky klesá se stoupajícím počtem spár; málo se
            
            
              však zvažuje vliv chování materiálu a přesnosti tvarovek.
            
            
              S cílem podpořit optimalizaci žárovzdorných zděných
            
            
              struktur byla vypracována studie stlačitelnosti spár mezi
            
            
              hořečnato-uhlíkovými a hořečnato-chromitými tvarovka-
            
            
              mi. Byly realizovány laboratorní, provozní a modelové
            
            
              zkoušky. Rovněž byla provedena počítačová analýza
            
            
              uzávěru spár pomocí termo-mechanické metody (FEM
            
            
              thermo-mechanical finite element method). Měřeními bylo
            
            
              zjištěno, že přítomnost spár může vést až k 50% snížení
            
            
              napětí ve vyzdívce. Spáry se vytvářejí často vlivem nerov-
            
            
              nosti povrchu tvarovek. Šířka spár může být 0,1-0,3mm.
            
            
              Uzávěr spár může být charakterizován exponenciální
            
            
              křivkou. Napětí potřebné pro uzávěr spár závisí na tuhosti
            
            
              materiálu. V mnoha případech dochází k úplnému uza-
            
            
              vření spár při tlaku odpovídajícímu 80% tlakové pevnosti.
            
            
              Teplota ovlivňuje uzavření spár dvěma způsoby. V prvním
            
            
              případě ovlivňuje tuhost materiálu. V druhém případě, zdá
            
            
              se, že ovlivňuje pohyb materiálu, srovnáváme-li teplotní
            
            
              zkoušky při vysokých teplotách se zkouškami v okolním
            
            
              prostředí. Výsledky budou využity pro zvýšení životnosti
            
            
              žárovzdorných vyzdívek.
            
            
              ISK-12-230 
            
            
              Le
            
            
              
                
                  621.313   Technologická zařízení
                
              
            
            
              Aneziris C. G. a kol.  
            
            
              Multifunktionale Filtersysteme für die Stahlschmelzefiltra-
            
            
              tion
            
            
              
                (Multifunkční filtrační systémy pro filtraci tavenin
              
            
            
              
                oceli)
              
            
            
              Keramische Zeitschrift (2) (2012) 124-128, 15 obr., 1 tab.,
            
            
              9 lit.
            
            
              Filtrace tavenin kovů zaznamenává stále větší rozšíření
            
            
              vzhledem k získání vyšší kvality odlitků. Článek je zaměřen
            
            
              na lití oceli při teplotách 1620–1650 °C při času lití 2–30 s.
            
            
              Pěnové filtry jsou na bázi Al
            
            
              2
            
            
              O
            
            
              3
            
            
              -C vzhledem k vysoké
            
            
              pevnosti a korozivzdornosti této soustavy. Pojivem je syn-
            
            
              tetický smolný dehet dodávaný firmou Rütgers pod ozn.
            
            
              Carbores
            
            
              ®
            
            
              . PU pěna se napojí připravenou břečkou (po-
            
            
              stupem Schwartzwalden – jako replika), suší do 240 °C,
            
            
              karbonizuje při 800–1000 °C a vypaluje při 1400 °C.
            
            
              Vlastnosti, struktura a přístrojová zkouška odolnosti proti
            
            
              nárazu 5kg tekuté oceli jsou na grafech a obrázcích.
            
            
              Proveden rozbor pro budoucí strategii filtračních systémů
            
            
              (z aglomerovaných prášků a filtrů). Chybí přesný rozbor
            
            
              dějů na styku povrchu Al
            
            
              2
            
            
              O
            
            
              3
            
            
              -C s taveninou, kde se tvoří
            
            
              fáze Al
            
            
              3
            
            
              CON, což bude cílem dalších prací. 9 literárních
            
            
              odkazů.
            
            
              ISK-12-231 
            
            
              Kc
            
            
              Becker R. 
            
            
              Explosion protection in coal or alternative fuel storage
            
            
              silos
            
            
              
                (Ochrana proti explozi v silech uhelných nebo
              
            
            
              
                s alternativními materiály)
              
            
            
              Zement-Kalk-Gips (6) (2012)
            
            
              Zajištění bezpečnosti spalovacího procesu v průmyslu
            
            
              získávání tepla a elektřiny je stále důležitější. Hořlavá práš-
            
            
              ková paliva se obvykle skladují v silech. Při volbě takové-
            
            
              ho zařízení pro výstavbu, musí být věnována pozornost
            
            
              i ochraně proti explozi a výběru příslušných regulačních
            
            
              a kontrolních systémů a zařízení. Jedná se zejména o mě-
            
            
              ření obsahu CO, CH
            
            
              4
            
            
              a O
            
            
              2
            
            
              , tepelné senzory, měření úrovně
            
            
              hladiny, hladinové senzory, tlakové senzory, filtr s čisticí
            
            
              klapkou, explozní dveře s omezením vypínačů, a ohrazení
            
            
              vypouštěcího otvoru. Doutnání se zjišťuje především po-
            
            
              mocí analyzérů na CO a CH
            
            
              4
            
            
              . Měření obsahu kyslíku není
            
            
              nutné u inertních materiálů. Je ale nutné při skladování