Basic HTML Version
29
Keramický zpravodaj 29 (6) (2013)
Gruber D., Hartmuth H., Michelitch A.
Rasčet metodom konečnych elementov naprjaženno-defor-
mirovannogo sostojanija ogneupornych forsunok pri pre-
ssovanii.
(Výpočet metodou konečných elementů napětím de-
formovaného stavu žárovzdorných hořáků při lisování)
Ogneupory i techničeskaja keramika (4-5) (2013) 66-69,
11 obr., 7 lit.
Příspěvek obsahuje výsledky výpočtu rozdělení napětí v žá-
rovzdorných hořácích při výrobě lisováním. Výpočet byl
proveden podle modelu Druker-Prager ABAQUS. Hlavním
vodítkem při výpočtu bylo chování materiálu při lisování,
koeficient tření mezi žárovzdorninou a formou a geomet-
rie hořáku.
ISK-13-322
Le
Xiangcheng L., Boquan Zh.
Izučenie mechanizma ustojčivosti ogneuporov sistemy
MgO-C k vozdejstviju šlakov, nasyščennych Fe
x
O, v elektro-
magnitnom pole
(Výzkum mechanizmu odolnosti žárovzdornin systé-
mu MgO-C proti působení strusek nasycených Fe
x
O
v elektromagnetickém poli)
Ogneupory i techničeskaja keramika (4-5) (2013) 70-74, 4
obr., 2 tab., 13 lit.
Je známo, že elektromagnetické pole může působit na vzá-
jemnou reakci mezi ionty Fe a Mn obsaženými ve strus-
ce a žárovzdorninou systému MgO-C s tvorbou spinelu
MgFe
2
O
4
legovaného manganem. K osvětlení této skuteč-
nosti provedli autoři zkoušky v indukční a elektrické odpo-
rové peci. Pro zkoušky použili žárovzdorný MgO-C a obsa-
hující 14 % C a strusku obsahující 53,62 % Fe
2
O
3
.Výsledky
ukázaly, že se spinel MgFe
2
O
4
, legovaný manganem, tvoří
v indukční peci při spolupůsobení elektromagnetického po-
le. Bylo zjištěno, že obsah železa v tomto spinelu prudce
klesá od vrstvy porušení po vrstvu proniknutí; obsah man-
ganu zůstává tentýž. Spolehlivě bylo prokázáno, že se ve
strusce vlivem elektromagnetického pole tvoří prostupná
vrstva. Současně bylo zjištěno, že v odporové peci bez pů-
sobení elektromagnetického pole nedochází k tvorbě spine-
lu MgFe
2
O
4
ale pouze MgAl
2
O
4
. Bylo zjištěno, že kationty Si
a Ca ve strusce pronikají do krystalické struktury periklasu
a tvoří taveninu monticellitu CaO·MgO·SiO
2
, přičemž MgO
se rozpouští ve strusce a ve vrstvě eroze, tvoříc velké množ-
ství spinelu MgAl
2
O
4
.
ISK-13-323
Le
Bu J. L. a kol.
Effect of MgO Additive on the Sintering and Thermal Shock
Properties of Al
2
O
3
-Fe
2
O
3
Composite
(Vliv aditivního MgO na slinovatelnost a chování proti
tepelnému šoku kompozitu Al
2
O
3
-Fe
2
O
3
)
Interceram-Refractories manual 62 (3) (2013) 197-199, 7
obr., 13 lit.
Kladné elektrody z LiCoO
2
používané v lithiových el. článcích
jsou běžně syntetizovány výpalem při 1000 °C. K tomu po-
třebné vypalovací pomůcky musí mít patřičnou chemickou
stabilitu a vynikající odolnost proti tepelným šokům. Zatím se
používá mullitu, kordieritu a křemenného skla. Autor se za-
měřil na kompozit korund-Fe
2
O
3
s aditivním přídavkem MgO.
Připravil sadu práškových směsí s obsahem MgO v rozsahu
0-6 %. Po ovlhčení roztokem PVA vylisoval zkušební vzor-
ky 53×10×10 mm jednoosově tlakem 100 MPa. Vypálil je ve
vzdušné atmosféře při 1500 h., ověřil u nich fázové složení,
mikrostrukturu, pórovitost, objemovou hmotnost a průběh
ohybové pevnosti po termošocích. Výsledky jsou zachyceny
v grafech a podrobně vyhodnoceny. Optimální vlastnosti byly
dosaženy při obsahu 4 % MgO.
ISK-13-324
Kc
Yan Z. a kol.
Effect of Precipitants on Synthesis and Characterization
of Magnesium Aluminate (MgAl
2
O
4
) Spinel by a Co-
Precipitation Method
(Vliv srážecích činidel na syntézu a charakterizaci hořeč-
natého spinelu (MgAl
2
O
4
) pomocí ko-precipitační metody)
Interceram-Refractories manual 62 (3) (2013) 211-213, 6
obr., 12 lit.
Autoři syntetizovali MgAl
2
O
4
ko-precipitační metodou z roz-
boru chloridů MgCl
2
·6H
2
O+AlCl
3
·6H
2
O v stechiometrickém
poměru pomocí srážení čpavkem a uhličitanem amonným.
Výsledná suspenze vykázala pH=11. po filtraci a sušení by-
la sraženina vypalována při 700-900 °C. Tvorba sloučenin
dvojitých hydroxidů a hydroxydkarbonátů a také chemické
reakce uvedeny. Získaný prášek spinelu byl lisován 50 MPa
do pelet Ø 20 mm, které byly vypalovány při 1300-1600
°C. Průběh reakcí při 700-900 °C byl sledován rentgenovou
difrakcí a morfologie doložena snímky SEM. Při vysokotep-
lotním výpalu bylo zjišťováno smrštění. Mikrostruktura po
výpalu 1600 °C/2 h zachycena snímky SEM. Ze zkoušek vy-
plynul jednoznačný závěr, že lepších výsledků bylo dosaže-
no za použití srážedla (NH
4
)
2
CO
3
.
ISK-13-325
Kc
Kirijenko T. A. a kol.
Fiziko-chimičeskie svojstva formovočnych rastvorov dlja
aljumosilikatnych voloknistych materialov
(Fyzikálně chemické vlastnosti vytvářecích pojiv pro
alumosilikátové vláknité materiály)
Steklo i keramika (8) (2013) 29-31, 5 obr., 6 lit.
V práci se vyhodnocuje aktivita polyvinylalkoholu (PVA) a je-
ho modifikací na pojivost vláknitých látek. Hodnotí se vliv
remanentních acetátových skupin v rozmezí 7-18 % na dy-
namickou vaznost při koncentraci 4 %. Agregátní stálost
vazného roztoku byla stanovována pomocí optické hutnos-
ti, tekutosti reometricky a povrchového napětí odtrhováním
prstence na tenziometru. Velký vliv má teplota, jejíž zvýšení
stálost značně snižuje. V mnoha grafech je zachycena ča-
sová závislost vlastností pojivého vytvářecího roztoku. Jeho
vazné a pruživé vlastnosti jsou výrazně závislé na množství
acetátových skupin. S jejich větším množstvím (15-18 %)
se zvětšuje stabilita pojivého roztoku (suspenze). Současně
s tím se projevuje malá tendence ke snižování povrchového
napětí. Závěr práce je ten, že při formování vláknitých ma-
teriálů je vhodné používat PVA s maximálním obsahem ace-
tátových skupin (pokud ovšem nejsme omezeni snižováním
rozpustnosti pojiva ve vodě).
ISK-13-326
Kc
Klostermeier A.
Standard-Compliant Elemental Analysis of Silicon Carbide and
Mixtures Containing Silicon Carbide by Combustion Analyzers